Karlovarskou Vřídelní kolonádu čeká nejzásadnější část rekonstrukce

„Zatím je proinvestováno asi 28 milionů z celkem předpokládaných 42 milionů korun. Na obnovu krenotechnologie je z této částky určeno 15 milionů a budou potřeba ještě zhruba čtyři. Dalších 9 milionů korun spolyká usazení osazení vřídelní mísy, nového obvodového prosklení a finální úpravy podlahy v hale, kam se vrátí mramor. Kolem mísy Vřídla bude nerezový rošt, aby odstřikující termální voda nedopadala přímo na kámen. Pokud vše půjde hladce, chtěli bychom Vřídlo na jeho původním místě otevřít pro veřejnost na začátku příští lázeňské sezóny,“ sdělil náměstek karlovarské primátorky Petr Bursík (ODS).

V příštím roce by měly být provedeny také tři nové hluboké a kolmé vrty Vřídla namísto dnes už dosluhujících a nestabilních vrtů šikmých. Ty byly podle náměstka Bursíka provedeny v osmdesátých letech jako průzkumné, ale v podstatě provizorně sloužily dalších třicet let jako vrty hlavní. V podzemní části kolonády je připraven podstavec na druhou akumulační nádrž zadržující vřídelní vodu. Než bude dokončen strop, bude usazena na místo a napojena na vnitřní rozvody.

Samotnou stavbu nového stropu popsal statik Petr Hampl: „Jedná se o modulární stavebnicový systém, který umožňuje rychlejší výstavbu bez složitých bednění. Nový strop bude tenčí a plochý, bez průvlaků, které komplikovaly vedení rozvodů pod tím starým stropem. Systém má také vysokou protipožární odolnost bez nutnosti dalších úprav a vysokou únosnost. A to nejdůležitější je, že původní deska byla kotvena do stěn, do kterých jsme ale nechtěli zasahovat. Nová deska bude spočívat na sloupech, které jsme prodloužili dolů až k základové desce.“

Podle Hampla byly na stavbu starého dnes již zbouraného stropu použity betony nízkých tříd. „V sedmdesátých letech nebylo ještě tolik informací o chování betonu v agresivním prostředí. Na stavbu byly použité betony nízkých tříd, bez přísad, s nízkým krytím výztuže. Už v roce 1998 jsme zjistili, že prakticky celý strop byl degradovaný, ale dal se ještě opravit. V roce 2012 jsme udělali další průzkum a zjistili, že strop nevydrží, pokud se nesejme svrchní vrstva a neobnoví se izolace. To se ale nestalo,“ popisuje statik.

V roce 2014 pak bylo zjištěno, že strop už opravit nelze, a začaly uzavírky stavby. V roce 2013 byl zjištěn i havarijní stav skleněných výplní a v roce 2015 nastal havarijní stav konstrukce stropu technického podzemí, tedy podlahy Vřídelní haly.

„Tak se postavily dřevěné podpěry, ale v roce 2019 jsme zakázali přístup pod havarijní strop i obsluze, tedy zaměstnancům, protože se ze stropu už oddělovaly kusy betonu a visely pouze na korodující výztuze. Na novou desku proto použijeme moderní beton s přísadami, chránícími proti uhličitanově agresivnímu prostředí, s krytou výztuží a speciálními ochrannými nátěry. Jejich životnost je delší, než životnost zbytku kolonády,“ dodal Petr Hampl.