"Zničme Izrael." Po útoku Hamásu stoupl antisemitismus v Evropě o stovky procent

Podle izraelského ministerstva pro diasporu a potírání antisemitismu vzrostly slovní útoky proti Židům v západním online prostoru mezi zářím a říjnem o 250 procent. Během prvních čtyřiadvaceti hodin po útoku Hamásu na Izrael 7. října až o 530 procent. 

Evropská komise, konkrétně komisaři Věra Jourová a Thierry Breton, pod které agenda spadá, už poslali první formální varování majiteli síti X Elonu Muskovi a managementu TikToku. Vyzvali je, aby odstraňovali nelegální - v tomto případě antisemitský - obsah ze svých platforem. Mezi ten typicky patří výzvy k vymazání Izraele z mapy světa nebo oslava ztráty židovských životů. Pokud to sítě neudělají, riskují podle nové unijní legislativy pokutu v řádu miliard eur.

Mezi městy, jejichž obyvatelé nejvíc vyjadřovali antisemitské postoje, vyčnívá podle datové analýzy izraelského ministerstva Paříž. Ve Francii žije nejpočetnější židovská komunita v Evropě, zhruba 450 tisíc lidí, a zároveň více než pět milionů muslimů. Právě z řad muslimské menšiny a stoupenců radikální západoevropské levice se nejčastěji rekrutují šiřitelé antisemitských myšlenek.

Celý týden po útoku Hamásu na Izrael probíhaly v řadě francouzských měst demonstrace vyjadřující solidaritu s obyvateli palestinských území, jejichž část Izrael okupuje. Vláda v Jeruzalémě kvůli zátahu na Hamás odřízla Pásmo Gazy od energií, vody a základních potravin a oblast ostřeluje. 

Demonstrace se často zvrhly v provolávání hesel nenávisti vůči židovskému státu a vzývání teroristů z Hamásu. Francouzská vláda minulý čtvrtek zakázala všechna propalestinská shromáždění v zemi a tentýž den večer policie vodními děly rozehnala několikatisícovou demonstraci na pařížském náměstí Republiky.

"Události na Blízkém východě doléhají nejvíc na naše spoluobčany židovského vyznání. Náš prvotní úkol je zajistit jejich bezpečnost a nenechat bujet antisemitismus," uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron v mimořádném televizním vystoupení.

V pátek se Francie plně ponořila do vnitrospolečenské krize, když v Arrasu na severu země mladík čečenského původu ubodal k smrti učitele na místní škole. Šlo o bývalého studenta, který podle francouzské televizní stanice BFMTV provolával "Alláhu Akhbar" (Alláh je veliký). Podle ministra vnitra Géralda Darmanina existuje spojitost mezi útokem a sílícím konfliktem na Blízkém východě.

Stejný scénář zažila Francie téměř na den přesně před třemi roky, 16. října 2020 mladý francouzský muslim zavraždil kantora Samuela Patyho kvůli tomu, že žákům ve třídě ukázal karikatury proroka Mohameda.

Nejde jen o Francii

Nenávistná shromáždění vůči Židům nejsou jen záležitostí Francie. Konala se i v dalších evropských zemích, například v Británii, Německu, Nizozemí nebo Belgii. 

"Z našeho pohledu nejde o nic nového. Pokaždé, když je ve společnosti nějaká nepohoda, jsme mezi prvními, vůči komu lidé obrací svůj hněv a frustraci," tvrdí Nicolas Zomersztajn, šéfredaktor belgických novin pro židovskou komunitu. Naposledy se to podle něj ukázalo v pandemii při lockdownech.

"Naštěstí zatím zřídkakdy došlo k fyzickým útokům, zůstává jen u těch slovních. I tak jsem ale zřejmě jediný novinář v Belgii, který má státem nařízenou osobní ochranu," líčí Zomersztajn. Novinář byl minulý týden také jedním z mluvčích na setkání veřejnosti na podporu propuštění izraelských rukojmí. 

"Co však nechápu, je, že belgická policie nechává skandování o násilí na Židech bez reakce. Nerozehnala zdejší propalestinská srocení na rozdíl od Francie," dodává.

Belgická vláda propalestinská shromáždění nezakázala. Premiér Alexander de Croo ale vyzval občany ke klidu a vláda posílila ostrahu židovských objektů. V Belgii se hlásí k judaismu zhruba 30 tisíc lidí.

V pátek odletěly do Izraele šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéfka parlamentu Roberta Metsolaová. Navštívily mimo jiné kibuc Kfar Aza, místo jednoho z největších masakrů Izraelců, aby přímo na místě vyjádřily evropskou solidaritu s oběťmi útoku Hamásu.