Třídění odpadu je pro Čechy samozřejmost. Loni lámali rekordy

Cenné údaje a poznatky přineslo šetření firmy EKO-KOM, která se specializuje na odpadové hospodářství. Loni přišly k barevným popelnicím více než tři čtvrtiny Čechů. Průměrně každý donesl 78 kilo vytříděného odpadu, což je meziročně šestikilový nárůst. Nejčastěji lidé nosí papír, kovy, plast nebo sklo.

„Výsledky ukazují, že Češi stále patří mezi špičku, co se týká třídění odpadů. Je to výsledkem více faktorů, zejména dobrou dostupností nádob na třídění, dostatečnou informovaností veřejnosti o způsobu třídění a zájmem lidí o životní prostředí. V průzkumu lidé uvádějí, že to k nejbližším nádobám na tříděný odpad mají v průměru jen 87 metrů. Přitom v roce 1999, kdy s tříděním odpadů Česká republika systémově začínala, jsme museli s tříděným odpadem chodit v průměru dvakrát tak daleko,“ popisuje ředitel oddělení komunikace Lukáš Grolmus. Zároveň připomíná, že v Česku mnozí třídí také doma do speciálních pytlů nebo nosí suroviny do sběrných dvorů či výkupen. Právě do výkupen přinesl minulý rok každý Čech průměrně sedm kilo kovů a necelá dvě kila papíru.  

Méně obalů i efektivní recyklace

Uplynulý rok byl podle specialistů náročný i proto, že se celá společnost potýkala s rostoucími cenami energií. Situace citelně zasáhla celý sektor, který se vypořádal s výkyvy v poptávce po druhotných surovinách. Zpracovatelé řešili vysoké ceny energií, obce a odpadové firmy pak i ceny paliv. Reálně hrozilo, že se systém třídění a zpracování obalových odpadů omezí. K černému scénáři nakonec nedošlo i díky finančním intervencím AOS EKO-KOM.

„Hlavním cílem bylo zachovat stabilní tok vytříděných odpadů z obcí na třídicí linky, až po konečné zpracování u recyklátorů tak, aby se třídění nemuselo omezit. Dosažené výsledky v recyklaci a využití obalů v minulém roce dokazují, že i přes energetickou krizi se fungování systému třídění a recyklace obalů podařilo udržet,“ uvádí Lukáš Grolmus.

Odborníci také zaznamenali, že v Česku klesá počet obalů. Oproti roku 2021 jich bylo o více než dvacet tun méně. Navíc se přes milion tun obalů efektivně využilo díky recyklaci. „Nejvyšší míry recyklace (91 %) se podařilo dosáhnout u papírových obalů a lepenky, u skleněných obalů (85 %) a u železných (85 %). Velmi dobrou zprávou je, že u plastových obalů se míra materiálové recyklace zvýšila z předchozích 43 % na 46 %,“ říká mluvčí společnosti EKO–KOM Lucie Müllerová.

Systém funguje na spolupráci 

Třídění a recyklace obalů funguje dlouhodobě díky finanční podpoře firem, jež vyrábějí nebo dováží balené zboží. Na konci roku 2022 evidují experti přes 21 tisíc výrobců, plničů a dovozců baleného zboží, kteří v systému figurují. Zapojení pak následně prostřednictvím AOS EKO-KOM plní zákonné povinnosti – zajišťují zpětný odběr obalů a využívají materiál v zákonem požadované míře. Za to platí poplatek, který se odvíjí od množství vyprodukovaných obalů. 

„Z těchto peněz pak EKO-KOM hradí celou řadu nákladů souvisejících s provozem sběrné sítě nádob na třídění, dotříděním na dotřiďovacích linkách, recyklací nebo energetickým využitím vzniklých obalových odpadů. Největší část nákladů představují přímé platby městům a obcím za provoz a obsluhu sběrné sítě a zajištění předání obalových odpadů k využití. Ke konci roku 2022 bylo do systému EKO-KOM zapojeno 6 176 obcí a měst ČR, 99 % obyvatel ČR tak má možnost ve svých městech odpady třídit,“ dodává Lucie Müllerová.