Vodní ptáci míří za potravou i do měst. Pozor na pečivo, při krmení platí několik zásad

Kromě labutí velkých a kachen divokých se podle odborníků ve městech a menších obcích objevují ojedinělě i lysky černé, rackové chechtaví, poláci velcí nebo chocholačky. „Velmi vzácně jsou k vidění i hvízdáci euroasijští, ostralky štíhlé, slípky zelenonohé nebo kachničky mandarínské,“ kompletuje výčet Jiří Šafránek, místopředseda Moravského ornitologického spolku.

K vidění je podle něj také zajímavý jev na řece Bečvě v Přerově, který naznačuje zarybnění toku zasaženého na podzim roku 2020 ekologickou katastrofou. „V letošním roce na Bečvě zimuje velké množství morčáků velkých, které doprovází desítky racků bělohlavých. Jde o rybožravé kachny, jejichž přítomnost je důkazem, že je tato řeka plná drobných ryb,“ objasňuje Šafránek.

Někteří lidé chodí vodní ptáky přikrmovat, a proto je dobré připomenout, že nejvhodnější potravou jsou podle odborníků z Moravského ornitologického spolku semena pšenice, loupaný oves nebo kukuřice, slupky jablek a zbytky listové zeleniny.

„V menší míře lze použít i kousky nakrájeného nebo rozlámaného vysušeného bílého pečiva a chleba. V žádném případě na nich nesmí být plíseň nebo sůl, ptáci by se mohli přiotrávit a uhynout,“ přidává další podrobnosti ornitolog Jiří Šafránek s tím, že někteří odborníci nedoporučují přikrmovat vodní ptáky pečivem, ale chovatelé vodní drůbeže na to mají opačný názor.

Za lidmi s krmením někdy přicházejí na břeh labutě. Toho občas využívají ornitologové k odečtení  speciálních označení ptactva, aby zjistili, odkud labutě přiletěly.

„Nejčastěji mají české kroužky, ale občas i polské, slovenské, německé nebo chorvatské. Pokud se vám podaří vyfotit nebo odečíst ornitologický kroužek, případně krční límec, tak dejte vědět ornitologům. Budou vám vděčni za pomoc při mapování jejich zimovišť a tahu,“ doplnil za Moravský ornitologický spolek Šafránek.