O nálepku nejzadluženější obce Česka přišla podle médií obec Prameny, která se do povědomí široké veřejnosti zapsala nezdařeným záměrem o vybudování stáčírny minerální vody a lázní. Dluhy v řádu desítek milionů korun by podle starostky Michaly Málkové (ANO) měly být už brzy minulostí a díky odblokovaným účtům by vedení obce mohlo začít hospodařit s rozpočtem. Na to, že vše není tak „růžové“, upozorňuje tříčlenná opozice. Rozhádané zastupitelstvo obce se stovkou obyvatel na sobě nenechá nit suchou. Samotná starostka přiznává, že by už jen těžko hledala společnou řeč s opozicí, kterou vede Anna Fábiková (Prameny šťastné a veselé). Kde pramení problémy Pramenů? To jsme se snažili zjistit při návštěvě malé obce na okraji Slavkovského lesa.
Pro pochopení celého problému je zapotřebí připomenout si historické souvislosti, které s obcí souvisí. Minerální prameny místní využívali už od 16. století. V roce 1870 byly na okraji Pramenů založeny malé lázně, což bylo zřejmě příčinou opětovného povýšení obce na město.
Dnes už jsou Prameny opět obcí a zašlou lázeňskou slávu budete hledat maximálně v kronikách. Zastupitelstvo pod vedením tehdejšího starosty Václava Brennera od 90. let 20. století usilovalo o obnovení tradice a vybudování stáčírny a lázní. Pro záměr získala obec územní rozhodnutí, stavební povolení i licence na minerální vody. Kvůli protestům ochranářů a občanských sdružení byla stavba „zablokována“, což odradilo investory. Po honosných záměrech tak zůstaly jen dluhy.
Následoval rozpad zastupitelstva, v mimořádných volbách v roce 2009 pak nikdo nekandidoval a obec tak byla řízena ministerstvem vnitra. Pro Českou republiku nová situace, kterou stát do té doby nikdy nemusel řešit.
Nové vedení obce se podařilo zvolit až v roce 2012, kdy podalo kandidátní listinu s pěti jmény sdružení Naše Prameny. Tehdy šestadvacetiletá lídryně Michala Málková hodlala pomoci obci od dluhů, které zbyly po megalomanských plánech. „Netušila jsem, že to bude až takhle těžké. Místní byli z atmosféry, která v obci panovala, znechuceni. Začalo se proslýchat, že v Pramenech chtějí kandidovat lidé, kteří tu nebydlí. Mluvilo se také o jménu mystifikátora Lukáše Kohouta, který tu chtěl do zastupitelstva. Celkově jsme se báli, kdo by tu kandidoval, a tak jsem do toho šla já. Nebylo co zkazit. Kdyby nám to nešlo, položili bychom mandát. Po roce nebo po dvou jsem se v tom ale našla,“ vzpomíná Málková na období, kdy se rozhodla kandidovat. Rozhovor s ní vedeme v malé kanceláři improvizovaného obecního úřadu, který sídlí v jejím domě. Plnohodnotný úřad Prameny nemají. Na návštěvu novinářů je starostka připravena, k povídání přizvala také své dva spolustraníky. „Přivedla jsem s sebou kolegy. Říkal jste, že chcete mluvit také s místními, tak jsem je dovedla, ať nemusíte hledat,“ oznamuje hned na začátek rozhovoru.
Pětatřicetiletá starostka v poslední době neodpovídá médiím na pro ni už tradiční otázku, jak čelit exekucím. Noviny totiž začaly plnit články s palcovými titulky, které o Pramenech mluví jako o obci, která se zbaví exekucí a má šanci na nový začátek. Obec totiž prodala cenné pozemky s vrty minerální vody největšímu věřiteli Dmitriji Vajnerovi a zbytek dluhů má doplatit z bezúročné půjčky z ministerstva financí. Prameny tak nebudou dlužit věřiteli, ale jen státu.
„Ministerstvo financí nám dlouho dávalo najevo, že dosáhnout na půjčku od státu nebude těžké. Vše nasvědčovalo tomu, že nám budou pomáhat. Chtěli jen, abychom se domluvili s věřiteli a pak nám dají peníze, aby se nám mohly odblokovat účty. Jenže se zjistilo, že je dvacet věřitelů a patnáct exekutorů. Tím se jakákoliv dohoda komplikovala. V roce 2013 pak padla vláda a my neměli s kým jednat. Do zdárného konce se to tak podařilo dotáhnout až teď. Za sebe jsem přesvědčena, že tenhle postup zajistí obci, že bude moct opět fungovat. Do června pojedeme podle rozpočtového provizoria a poté chci předložit nový rozpočet,“ popisuje starostka. Ministerstvu bude obec splácet půjčku přesahující 33 milionů korun. Sečteno podtrženo, nějakých 800 tisíc korun ročně. Původní splátky exekutorovi dělaly o zhruba o půl milionu ročně víc.
Obec Prameny navštívil v roce 2015 také prezident republiky Miloš Zeman. Na snímku se starostkou. Foto: ČTK/Slavomír Kubeš
Na dohled od improvizovaného obecního úřadu bydlí v bývalé pozdně barokní radnici lídryně opozice Anna Fábiková. Ta se do Pramenů přestěhovala před šesti lety ze Sokolova. Jako obyvatelce ji osud Pramenů nebyl lhostejný. V obci koupila historickou budovu, kde příležitostně ubytovává lovce. V roce 2018 dovedla hnutí Prameny šťastné a veselé do zastupitelstva, kde chce se třemi mandáty vybojovat pro obec výhodnější řešení nelehké situace. Většinu, konkrétně šest zastupitelských křesel, získalo tehdy ANO, za které v posledních volbách kandidovala starostka Michala Málková.
„Situace v obci určitě není vyřešena, tak jak by se mohlo podle slov paní starostky zdát. Platit do roku 2063? To přeci není řešení. Určitě vítám, že dlužíme státu, a ne nějaké soukromé firmě, ale jestli dlužíme 33,7 milionu a máme 106 obyvatel, tak je to 318 tisíc korun dluh na hlavu. Těžko budete hledat zadluženější obec, takže jsme stále smutnými rekordmany. Proto bych vážila slova o tom, že je něco vyřešeno,“ říká Fábiková. Podle ní se už v minulosti nabízela mnohem výhodnější řešení, mimo jiné i možnost promlčení části dluhů.
„Na začátku roku 2019 probíhal jeden z pokusů o prodej pozemků s vrty, které si věřitel vytipoval, že o ně má zájem. Obec se tehdy pozemky pokoušela prodat „z volné ruky“, což se taky paní starostce povedlo, protože její zastupitelé za ANO pro to zvedli ruku. Prodali je firmě Sangerberg, která patří našemu věřiteli, za deset milionů. Mattonky nabídku v hodnotě 31 milionů ani neprojednali. Na to jsme upozorňovali během jednání zastupitelstva. Když pozemky obec prodala nevýhodně, bránila jsem se. Stejně tak si stojím za tím, což potvrdil i nezávislý právník, že jsme mohli požádat o promlčení zhruba 24 milionů korun,“ dodává opoziční zastupitelka.
Ta s žádostí o pomoc požádala ministerstvo vnitra. „Tam mi ale řekli, že trestní oznámení musím podat sama, ne oni. Ale alespoň potvrdili, že to rozhodnutí, kterým se hlasovalo o prodeji, bylo nezákonné,“ popsala. Její trestní oznámení, které podala na zastupitele hlasující pro údajně nevýhodný prodej, policie odložila.
Starostka Michala Málková u vrtů minerální vody. Foto: Michael Daněk
Pokusů o odprodej pozemků obec zažila několik. Při tom posledním je opět získala firma „obecního věřitele“ Dmitrije Vajnera. Tentokrát nikoliv Sangerberg, ale Real Aspekt. „Navrhovali jsme poslední prodej pozemku zrušit a vypsat nový záměr, ve kterém si sebevědomě řekneme o tolik, kolik potřebujeme,“ doplňuje lídryně opozice. Obec však nakonec pozemky prodala současnému věřiteli za 12,5 milionu. K tomu věřitel slíbil odpustit pět milionů z dluhu a pět milionů zaplatí poplatky za exekuční řízení exekutorovi.
Kromě zmíněné částky se Fábikové nelíbí také to, jakým způsobem byl záměr vypsán. „Starostka záměr zveřejnila vloni v dubnu nebo březnu, poté sama otevřela nabídky. Nabídka od Mattonky přišla datovou schránkou, to bylo dvacet milionů. Druhá nabídka, od našeho věřitele, přišla v papírové obálce. Tu otevřela a vyfotila nám nabídkový list s tím, že to přišlo dříve než od Mattonky. Tohle nevylučuje možnost, že bylo s nabídkou manipulováno,“ dodala.
Na počátku října loňského roku proto společnost Mattoni 1873 podala u Okresního soudu v Chebu žalobu, kterou se domáhala určení neplatnosti kupní smlouvy mezi obcí Prameny a společností Real Aspekt, společně s návrhem na vydání předběžného opatření, které by zabránilo převodu vlastnictví v katastru nemovitostí. Návrhu na předběžné opatření ale nebylo vyhověno. Obec Prameny tak již není v katastru nemovitostí vedena jako vlastník pozemků. „Proto byl podán návrh na změnu žaloby na žalobu na určení vlastnictví k pozemkům. Řízení o tomto žalobním návrhu stále běží a je očekáváno prvoinstanční rozhodnutí Okresního soudu v Chebu. Stále nelze vyloučit, že vlastnictví pozemků vrátí do rukou obce Prameny,“ popsala redakci mluvčí společnosti Mattoni 1873 Andrea Brožová.
Prodejem pozemků Real Aspektu a žádostí o bezúročnou půjčku od státu řešení obecních dluhů nekončí ani pro opozici. „Budeme stále bojovat za to, aby bylo prověřeno hospodaření obce a také možnost promlčení části dluhů, kterou jsme podle nezávislých právníků měli. Určitě šlo některé věci řešit lépe a ne tak, abychom museli ještě 40 let splácet dluhy. Vždyť tímhle tempem budeme na nule, až mi bude nějakých 97 let,“ dodává zklamaně Fábiková.
Vedení obce však odprodej pozemků ruskému podnikateli bere jako definitivní věc a o výhodnosti jeho nabídky starostka nepochybuje. Real Aspekt podnikatele Dmitrije Vajnera podle slov Málkové počítá s miliardovou investicí v obci, kde chce vybudovat stáčírnu minerálních vod, domov pro seniory a dětskou ozdravovnu. „Hned jak provedeme změnu územního plánu, chtějí v obci realizovat své plány,“ předpokládá starostka Pramenů. To, že podnikatel své záměry v obci skutečně zrealizuje, není v tento moment ničím smluvně podloženo. „Nemůžeme samozřejmě za jeho aktivity ručit. Doufáme v to. Vše ale nasvědčuje tomu, že to společnost Real Aspekt myslí vážně. Financují všechny změny územních plánů a nakupují další pozemky, které souvisí s realizací výstavby. Pořád to jsou ale podnikatelé a může se stát cokoliv. I místní to tak berou. Realizace projektu je vlastně bonus. Další zájemce, Karlovarské minerální vody, řekl, že tady nic dělat nebudou,“ potvrzuje Málková.
S tím společnost Mattoni 1873, dříve Karlovarské minerální vody, tak úplně nesouhlasí. Firma provozuje v blízké obci Mnichov závod Magnesia, kde stáčí minerální vodu. „Tento závod je plně využitelný pro napojení případných zdrojů minerální vody z lokality Prameny. Společnost byla a je schopna efektivně, rychle a odborně realizovat využití zdrojů přírodní minerální vody z oblasti Pramenů, a to bez toho, aby bylo nutno jakkoli narušovat stávající stav Chráněné krajinné oblasti Slavkovský Les, v níž se lokalita nachází. Propojení závodu Magnesia v Mnichově u Mariánských Lázní a zdrojů v lokalitě Prameny by dle našeho soudu bylo více než logickým a správným využitím,“ říká Brožová. Tyto informace podle jejích slov předložila „Mattonka“ zastupitelstvu Pramenů v nabídce poprvé v červenci 2018. „Tato informace byla rovněž opakovaně prezentována na jednáních zastupitelstva obce Prameny. Bohužel komunikace mezi zastupitelstvem obce Prameny a společností Mattoni 1873 byla značně limitována, na rozdíl od možností komunikace zástupce společnosti Real Aspekt, jemuž byl vždy poskytován neomezený prostor,“ dodává Brožová.
Zašlá sláva Pramenů v rukou ruského podnikatele. Je důvod slavit? Foto: ČTK/Jan Sokol
Jak skončí žaloba gigantu Mattoni a zda se skutečně Prameny dočkají miliardového projektu firmy ruského investora, zatím není jasné. Atmosféra v malé obci na Karlovarsku zůstává i nadále napjatá. Společnou řeč s opozicí bude starostka podle svých slov hledat jen těžko. Za názorovými střety vidí mimo jiné osobní mstu. „Jsem přesvědčena, že většina negací proti nám je opravdu z principu a osobní msty. Opozice často bezdůvodně blokuje cokoliv, co chceme prohlasovat. Proto je těžké najít společnou řeč. Z mé strany byla iniciativa normálně fungovat, ale vyšla vniveč a teď už mi to je vážně jedno. Tolikrát na mě bylo podáno trestní oznámení, že mám nechuť s nimi komunikovat. Nikdo už neřeší, že žádné z těch oznámení nebylo shledáno oprávněným,“ uzavírá povídání na obecním úřadě starostka. Celému rozhovoru bedlivě naslouchají další dva zastupitelé za ANO a většinu času mlčky přikyvují na slova starostky. „Vidím to jako hon na paní starostku,“ reaguje stroze na slova Málkové Lenka Šatrová (za ANO). Její tvrzení doplňuje místostarosta Petr Dolanský (za ANO). „Nebo v tom bude závist,“ říká.
To lídryně opozice striktně vylučuje. „Jediné, o co mi jde, je co nejvýhodněji pro obec vyřešit obří dluhy. Nechci, aby tady někdo jednal tak, jako by zastupoval investora. To, že nemůžeme najít společnou řeč, je pravda. Dokonce jsem si zvykla i na to, že mě tu na ulici řada lidí přestala zdravit,“ uzavírá povídání ve velkém sále bývalé radnice Fábiková.
Foto Michael Daněk, ČTK/Slavomír Kubeš, Jan Sokol
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
