Nejvíce jsou tímto problémem postiženy obce, které mají hospice, léčebny dlouhodobě nemocných a podobná pobytová zařízení určená zejména pro seniory.
„Je to problém speciálně pro města, jako je Ostrov. Máme u nás oddělení intenzivní ošetřovatelské péče, kde jsou hospitalizováni pacienti z celé České republiky. Pokud některý z nich v tomto zařízení zemře a nemá žádné pozůstalé, musíme zajistit jeho kremaci nebo pohřeb, na náklady města,“ vysvětluje starosta Ostrova Jan Bureš (ODS).
Zákon totiž v takovémto případě úmrtí, neřeší místo trvalého pobytu zemřelého, ale místo, kde zemřel.
„Nejlevnější kremace stojí deset a půl tisíce korun. Letos jsme na tyto takzvané sociální pohřby měli v rozpočtu vyčleněno dvě stě tisíc korun, ale musíme tuto částku navýšit o dalších zhruba tři sta tisíc korun,“ říká dále starosta.
V minulosti měli ale v Ostrově hospitalizovaného občana Polska, který tam zemřel. Město muselo otázku jeho kremace řešit s polskou ambasádou.
„A tam jsme narazili. Jedná se totiž o silně věřící národ a tak byli zástupci ambasády proti kremaci a my jsme museli uhradit pohřeb do země,“ dodal Jan Bureš s tím, že stejné otázky řeší všechny obce a města, která mají na svém území hospice, léčebny dlouhodobě nemocných a další podobná zařízení.
Tento fakt potvrzuje i mluvčí chebské radnice Simona Liptáková. Ta sdělila, že město má na sociální pohřby v rozpočtu tři sta padesát tisíc korun.
„Prozatím je to částka dostačující. Vedle sociálních pohřbů, se ale setkáváme i s jinými smutnými situacemi. Jsme totiž svědky i takových případů, kdy rodina není schopna vypravit pohřeb svým pozůstalým, z finančních důvodů či pracnosti celého procesu,“ dodala mluvčí radnice.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
