Sokolovská uhelná má nashromážděné finance na budoucí rekultivace a sanace důlních území. Podle zákona musí těžební firmy ukládat část peněz podle vytěženého množství materiálu na takzvané vázané a analytické účty. Z nich pak hradí právě povinné rekultivace. Sokolovská uhelná má nyní podle předsedy její dozorčí rady a místopředsedy dozorčí rady SUAS GROUP Pavla Tomka k dispozici zhruba 2,7 miliardy korun.
Zatímco dříve mohly těžební firmy ukládat peníze na pozdější rekultivaci na takzvané analytické účty, tedy uvnitř svého hospodaření, později vznikla povinnost peníze dávat na vázané účty. Tyto peníze sice stále patří těžební firmě, ale nemůže s nimi nakládat bez souhlasu báňského úřadu. Jde o rezervu pro případ, že by firma musela náhle skončit a nedokončila zákonem nařízené rekultivace.
„Stav ke konci roku 2021 na vázaném účtu, tedy na účtu zřizovaném Karlovarským krajem, je 2,2 miliardy korun. A na analytickém účtu, což jsou prostředky, které evidujeme účetně, je 562 milionů korun ke konci roku 2021. Pro rok 2022 jsou v plánu rekultivace a sanace za 142 milionů korun z toho analytického účtu. To znamená, že ke konci roku dojde opět k poklesu stavu analytického účtu o 142 milionů korun,“ řekl Tomek. Do tří až čtyř let se tak peníze z analytického účtu postupně vyčerpají.
„Už téměř dva roky máme dotvořeny prostředky na rekultivace a sanace v rozsahu zákonné povinnosti. Máme to schválené báňským úřadem. Tudíž v uplynulých dvou letech už nejsme povinni odvádět peníze na rekultivace,“ doplnil Tomek.
V poslední době se objevily spekulace, že uhelné společnosti chtějí využít na rekultivace i prostředky určené na transformaci uhelných regionů. Podle Tomka se je ale důležité rozlišovat mezi rekultivacemi a revitalizací území.
„Například u našeho jezera Medard byla rekultivace a sanace už ukončena a celé území už není pod dohledem báňského úřadu,” uvedl Tomek. „To, co se nyní bude odehrávat na Medardu, jsou rozvojové aktivity, které už nemají nic společného s rekultivací,“ vysvětlil.
V podstatě by tak Sokolovská uhelná mohla nechat Medard v současném stavu, kdy je plně rekultivované. Zákonné povinnosti splnila. Chce ale území dále rozvíjet, vybudovat zde inženýrské sítě a zázemí pro rekreační a obytné lokality a chystá řadu dalších projektů.
Rekultivace se v případě Sokolovské uhelné budou ještě týkat poslední části u Medardu poblíž Svatavy. Hlavní část peněz na rekultivace a sanace ale bude směřována na sanaci dolu Jiří.
Sokolovská uhelná by podle Tomka mohla uhlí těžit ještě asi do roku 2040. Za současné situace, kdy je silný tlak na ukončení těžby a využívání fosilních paliv včetně uhlí, ale firma počítá s těžbou někdy do roku 2030. Podle zkušeností z jezera Medard by následná rekultivace zaplavením dolu Jiří mohlo trvat zhruba 20 let.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
