Už jen rozebrat zdobná národopisná kamna nebyl snadný úkol, nyní už jsou ale všechny části v restaurátorské dílně, kde usilovně pracují na jejich obnově. Aktuálně probíhá jejich odsolování, kdy jsou jednotlivé kachle opatřeny zábaly z destilované vody a buničiny. Do muzea by se kamna měla dostat na jaře příštího roku.

Unikátní zahraniční zápůjčky, jako jsou například Sluneční králové v Národním muzeu nebo Rembrandt: Portrét člověka v pražské Národní galerii, budou moci zájemci navštívit i poté, co se v pátek z rozhodnutí vlády znovu uzavřou muzea a galerie. Včetně těch, kde jsou schopni návštěvníky regulovat a fronty je netrápí. Další absurdní rozhodnutí? ptají se lidé.

Prosinec 1944, místo svátečního jídla čeká stovky vězeňkyň jen polévka připomínající špinavou vodu a kousek chleba. Místo toho, aby byly na Vánoce se svými blízkými, stojí v mrazivé noci na Appellplatzu ženského pracovního tábora Svatava. Tento rok se také do tábora dostala Nadja Blaganje ze Slovinska, která zde z nalezeného kusu papíru vyrobila tradiční symbol Vánoc, betlém. Ten se dochoval do dnešních dnů a je k vidění v muzeu na zámku v Sokolově.

Ocenění se každoročně uděluje za příkladný investiční a architektonický počin přispívající k rozvoji venkova a uspokojování potřeb jeho obyvatel a návštěvníků v jednotlivých krajích. Hrad Vildštejn získal tuto cenu za Karlovarský kraj poté, co v uplynulých měsících prošel nákladnou a rozsáhlou rekonstrukcí.

Slavnostně rozsvícený Španělský sál Pražského hradu se stal 8. října svědkem ojedinělé události. Byly zde vyhlášeny Ceny Patria Nostra za příkladný investiční a architektonický počin přispívající k rozvoji venkova a uspokojování potřeb jeho obyvatel a návštěvníků v jednotlivých krajích ČR realizovaný v letech 1990-2020 a Ceny Jože Plečnika jako výraz poděkování osobnostem za jejich celoživotní přínos v ochraně a rozvíjení kulturního dědictví a lidových tradic.

V historickém dole Jeroným v Čisté na Sokolovsku, který je národní kulturní památkou, pokračují v odkrývání dalších důlních prostor. Na jejich zajištění, odvětrání a odvodnění čerpá sokolovské muzeum, pod které důl spadá, dotaci z ministerstva průmyslu a obchodu. V budoucnu by měly být jednotlivé části cínového dolu ze 17. století propojené a mohla by tam přibýt další stezka pro návštěvníky. Řekl to ředitel sokolovského muzea Michael Rund.

Třetí zářijový víkend patří tradičně památkám. V Karlových Varech jste zváni na dny otevřených dveří, které se konají v sobotu 19. a v neděli 20. Září. Vedení města vybralo čtyři atraktivní místa a jejich sousedství. V rámci Dnů evropského dědictví se mohou zájemci vypravit na zříceninu tvrze v Dalovicích, do Karlovarského městského divadla, kostela sv. Lukáše a na procházku vilovou čtvrtí Westend II.

Vstupné zdarma a fakt, že lidé tráví dovolenou raději v Čechách. Právě to se výrazně podepsalo na návštěvnosti krajských institucí. Zatímco loni si našlo cestu během července do krajských muzeí a galerií 17 168 návštěvníků, letos je to přes 37 tisíc.

Chtěl malou chatku, kde by mohl občas přespat. Do oka mu nakonec padl takzvaný řopík, co na tom, že to k němu má rodák z Karlových Varů přes 300 kilometrů daleko, prostě ho chtěl. Od ministerstva obrany tedy koupil starý bunkr z roku 1938. Tím však jeho starosti teprve začaly.

Obří pompézní stůl byl darem pro Adolfa Hitlera a původně měl být v pracovně muzea v rakouském Linci. Říká se, že na něm byla podepsána Mnichovská dohoda. To však historici snadno vyvrátili. Po válce upadl v zapomnění, a protože nebyl veden jako sbírkový předmět, stal se na několik let součástí vybavení kanceláře kastelána. Nyní je uschován v depozitáři a návštěvníkům skryt.