neděle 20. září 2020 Oleg

Masivní stůl Adolfa Hitlera odpočívá v depozitáři na bečovském zámku

Obří pompézní stůl byl darem pro Adolfa Hitlera a původně měl být v pracovně muzea v rakouském Linci. Říká se, že na něm byla podepsána Mnichovská dohoda. To však historici snadno vyvrátili. Po válce upadl v zapomnění, a protože nebyl veden jako sbírkový předmět, stal se na několik let součástí vybavení kanceláře kastelána. Nyní je uschován v depozitáři a návštěvníkům skryt.

Na první pohled zaujme masivní ořechová deska potažena tlustou hovězí kůží. Nohy jsou zase pozlacené řezby, ke stolu patřilo i neméně okázalé křeslo s pozlacenými šiškami, mramorový kalamář, lampa nebo skříňka na dopisy. Vše doplněno nacistickými svastikami. Tyto předměty se ale nedochovaly.

Největší pýchou bečovského hradu a zámku je relikviář svatého Maura. Jde o výjimečnou zlatnickou památku na území České republiky. Co do hodnoty, je tento předmět srovnatelný s korunovačními klenoty. Jeho vypátrání v roce 1985 se považuje za jeden z největších nálezů 20. století v tehdejším Československu. Spatřit jej mohou návštěvníci při pravidelných prohlídkách. Jejich termíny jsou uvedeny na stránkách zamek-becov.cz

„Nikdo netušil, o jak významný kus nábytku se jedná. Řádnou evidenční kartu získal až v 70. letech. Stálo na ní, že je ze čtyřicátých let 20. století. Pochází z Černínského paláce, že patříval zastupujícímu říšskému protektoru Reinhardu Heydrichovi,“ popisuje současný kastelán Tomáš Wizovský.


V depozitáři zabírá celou jednu místnost. „Aby se se stolem vůbec pohnulo, musejí přijít čtyři lidé. Skladujeme jej rozložený. Dvě trnože se totiž od psací desky dají oddělit,“ říká kastelán.

Původ stolu odhalili až v roce 2008 historici Lubomír Mazuch a Jiří Kuchař. Krátce po jejich návštěvě nechal Tomáš Wizovský stůl přesunout do depozitáře. Nově potvrzené souvislosti dávali předmětům jiný rozměr, navíc nic takového jsem nechtěl mít trvale ve své kanceláři,“ vysvětlil.

Nábytek měl sloužit v pracovně muzea v rakouském Linci. Po válce byl ukryt v klášteře ve Vyšším Brodě, uplatnění posléze našel v Černíckém paláci, odkud se v 60. letech dostal do Bečova. Zde několik let sloužil v zasedací místnosti v kanceláři kastelána.

Společně s relikviářem bylo v roce 1985 nalezeno 133 lahví archivního vína a koňaku pocházejících z konce 19. století. Nedávný odborný průzkum ukázal, že vína jsou stále v dobré kondici.

Dar z vděčnosti

Získané materiály nasvědčují tomu, že celý komplet daroval Vůdci architekt Woldemar Brinkmann jako poděkování, za to, že byl jmenován profesorem. Tento dar zmínil ve svých vzpomínkách i Hitlerův dvorní architekt Albert Speer.

„Pomyslel jsem si tenkrát, že něco tam abnormálního vidím poprvé v životě. Úspěšný byl Brinckmann s křeslem k psacímu stolu, které pro Hitlera navrhl v takřka v göringovských rozměrech, jakýsi druh trůnu s převelikými pozlacenými šiškami na horní hraně křesla. Oba tyto kusy mi svojí přehnanou bombastičností připadaly povýšenecké. Ale zhruba od roku 1937 měl Hitler stále silnější sklony k přepychu,“ píše Speer.

Za ty roky se vyrojila i řada báchorek. Jedna z nich dokonce tvrdí, že byla na tomto stole podepsána Mnichovská dohoda. Stačilo srovnat fotografie a bylo jasné, že je to opravdu jen výmysl. 

Filmová rekvizita

„Ten komplet je jednou z mála věcí, které na Bečově po květnu 1945 přibyly. Jaksi mimoděk. Do historické expozice se nám ale nehodí. Ovšem jen prach na něj nesedá. Občas ho využívají filmaři. Zahrál si mimo jiné v italském historickém snímku Tajná olympiáda, či v koprodukčním filmu Těžká voda," říká závěrem Wizovský.

Ohodnoť článek

Celkem hlasovalo1 čtenářů

Autoři | Foto Hrad a zámek Bečov nad Teplou | Zdroj NPÚ

Štítky Bečov, depozitář, Adolf Hitler, nález

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.