Nové návykové látky potřebují především regulovat. Zákaz by přinesl negativní důsledky, říká adiktolog

Jak jsou na tom dnešní teenageři se závislostmi? Pozorujete v této věkové kategorii rozdíl oproti tomu, s čím se tento obor setkával třeba před deseti lety?
Myslím, že těch rozdílů bude víc. První, co mě napadá, je, že trend užívání návykových látek stagnuje nebo mírně klesá. Záleží na tom, na kterou látku koukáme. Řekněme, že nelegální návykové látky, jako třeba pervitin, skutečně klesají. Mírný pokles je také u marihuany i u cigaret. Stagnace je u alkoholu. Vždycky je tam nějaké „ale“.

A jaké „ale“ je tam v těchto případech?
Je hezké, že klesá kouření cigaret, ale musíme přihlédnout naopak k tomu, že tu jsou další nikotinové výrobky. Třeba dnes oblíbené nikotinové sáčky, vaporizéry a liquidy, kde užívání vzrůstá a přesouvají se k tomu právě adolescenti.

Kdy vlastně o sobě mohu říct, že jsem závislý? Jaká je přesná definice?
Je to úplně jednoduché. Z diagnostického hlediska existuje manuál. Je to mezinárodní klasifikace nemocí. Tam je závislost popisována šesti znaky a ty znaky se sledují v průběhu posledních dvanácti měsíců. Když se tři a více znaků vyskytuje v průběhu posledního roku u jedince, tak se bavíme o závislosti. Určitě bych ale nedoporučoval, aby si tu diagnostiku dělal někdo sám. Musí to posuzovat odborník v nějakém kontextu.

Jaké jsou ty znaky?
Je to craving, tedy neodolatelná touha po užívání. Pak je to porucha kontroly užívání, kdy jedinec, který je třeba závislý na alkoholu nedokáže například po prvním pivu říct ne. Mezi znaky patří také možný odvykací somatický stav. Dále tolerance, což znamená, že jedinec musí mít pro očekávaný účinek stále vyšší a obsah té látky. Je to také pokračování přes negativní důsledky, které vám užívání přináší. Šestým sledovaným znakem je priorita věnovaná užívání a s tím spojená ztráta koníčků a vztahů.

Sledujeme, že dnešním trendem jsou látky typu kratom nebo třeba HHC. Obojí lze většinou bez problémů koupit i v malých večerkách nebo v automatech v centru města. Snižuje se kvůli jednoduché dostupnosti těchto látek také věková hranice uživatelů, se kterými se setkáváte ve vaší poradně?
To úplně přesně nedokáži posoudit. Každopádně vždycky bylo pravidlem, že děti v nižším věku (13-15 let), které k nám docházely, tak byly zpravidla spojeny se závislostí na digitálním světě. Dnes jsou v tomto věku často také děti užívající kratom, HHC nebo léky na předpis. Distribuce vámi zmíněných dvou látek je velkým rizikem. A to nejen z mého pohledu, ale také z pohledu dalších odborníků. Ta neregulace a dostupnost pro všechny věkové kategorie je skutečně velká.

Právě jednoduchá dostupnost a neregulace může u rodičů vyvolávat dojem, že se nejedná o něco, před čím by měli být ostražití. Může to tak být?
Vlastně možná to tak je. Rodiče často říkají, že by je o tom měla zpravit škola a jiné instituce a pojmenovat jim ta rizika. Na druhou stranu právě školy často říkají opak a zase vidí menší ostražitost rodičů. Sám mám různou zkušenost a většinou záleží na socioekonomickém statutu rodičů, jejich vzdělanosti a zkušenosti. Setkávám se s dětmi především ze Středočeského kraje a Prahy, kde může být vnímání trochu jiné než v jiných částech České republiky. Každopádně máme zkušenost, že u volně distribuovaných látek typu HHC nebo kratom, dochází k jakémusi podceňování, kdy si rodiče říkají, že přeci nemůže jít o něco rizikového, když je to volně prodejné. Jinak by to přeci zakázali.

Jaká regulace právě třeba kratomu nebo HHC by byla podle vás ideální?
V první řadě je třeba říci, že je potřeba regulace, nikoliv zákaz. Pokud by došlo k zákazu, přineslo by to negativní důsledky. To vidíme i na studiích ze zahraničí. Kdybychom teď zakázali například kratom, zvýší se počet pacientů, kteří budou potřebovat pomoc s tím, že nemají dostupnou tu látku, kvůli které kratom užívají. To by byl podstatný zásah do adiktologické služby a psychiatrie.

Dalším negativním důsledkem by byla ztráta jakékoliv možnosti kontroly té látky. Přitom třeba u kratomu jsou rizikem různé příměsi, které může obsahovat. Může jít o pesticidy, hnojiva nebo těžké kovy. U kratomu také není známa koncentrace účinné látky mitragyninu. Uživatel tak neví, jakou koncentraci látky do sebe dává.

Jak účinkuje kratom na člověka?
V kratomu je mitragynin, tedy účinná látka, která se navazuje na stejné receptory jako opiáty a opioidy. Proto může mít stejné účinky jako tyto návykové látky. Ty mohou být sedativní, euforické nebo analgetické, v nižších dávkách stimulační. Proto je vyhledávaný. Naopak nežádoucí stavy přichází při odvykání. Připodobňujeme to ke středně těžkému covidu nebo silné chřipce. Jde tedy o svalové bolesti, bolesti kloubů, rýma, průjmy nebo třeba úzkosti a ztráta koncentrace. Takové stavy mohou trvat týdny.

Velkým tématem je v poslední době HHC, tedy kanabinoid, který se získává z rostlin konopí. Přechází na tuto legální drogu uživatelé THC nebo si získává spíše nové uživatele?
Určitě najdeme v kazuistikách obojí. Sám mám ve své péči pacienty, kteří se pokoušeli přejít z THC na HHC z různých důvodů. Jedním je třeba detekovatelnost u testů, které jim dávají rodiče. THC testy identifikují, HHC ne. Druhým faktorem je také dostupnost. Třeba zrovna nemají kontakt na dealera, a tak si skočili do automatu. Takže ano, jsou tu uživatelé, kteří přecházejí z THC na HHC.

Jaké rozdíly v účincích vám popisují?
HHC má podle nich nižší efekt. Pořád je vysoký, ale je nižší oproti THC. Druhý report je, že to víc „zmašťuje“. Tím myslí, že se jim třeba rychleji kazí paměť a ovlivňuje jim to třeba učení.

Kdy jste se vlastně v poradně začali setkávat s HHC?
Existuje evropské monitorovací centrum pro oblast drog a ty mají HHC ve svém varovném systému od loňského října. Na podzim loňského roku jsme také začali vnímat první pacienty v naší poradně. Není to dlouhá doba.

Měla by přijít nějaká plošná regulace HHC a kratomu?
Ano, měla. Záleží ale na tom, jakým směrem. Nutno dodat, že kratom slouží jako jakýsi precedent ke vzniku nové legislativní úpravy, což jsou psychomodulační látky. Něco mezi legálními a zakázanými látkami. Ta podoba je stále diskutovaná mezi zákonodárci, takže uvidíme, co bude výsledkem. Mluvím o tom z toho důvodu, protože by kategorie psychomodulačních látek mohla být platná i pro HHC a další nově se objevující látky.

Přichází samotná regulace včas?
Stačí krátká odpověď? Ne… Třeba oblast kratomu uchopila řada zemí poměrně rychle, my se stále pohybujeme ve fázi nějakých diskuzí a pracovních skupin. Ještě na konci loňského roku se odhadovalo, že regulace kratomu bude nastavena někdy v květnu nebo červnu letošního roku a zatím to tak moc nevypadá.