Ukrajinští uprchlíci budou mít v městských bytech v Sokolově nájem jako ostatní

"My jsme museli reagovat na změnu přístupu státu, kdy se podpora ukrajinských uprchlíků mění a mění se i platba za jejich pobyt. A protože jsou i v městských bytech, tak jsme rozhodli, že v těch 19 bytech, a jde hlavně o garsoniéry nebo byty jedna plus jedna, jsme režim nastavili tak, že bude shodný s režimem, který mají Sokolováci. To znamená, že jsme srovnali cenu nájemného," popsal Picka.

V městské ubytovně žije dalších zhruba 15 uprchlíků z Ukrajiny. Podle Picky ale většina z nich předpokládá, že se po konfliktu, který začalo Rusko, do své země vrátí anebo se chtějí přestěhovat blíž k Praze, kde je větší nabídka zaměstnání. Picka řekl, že město si váží těch, kteří se rozhodli minimálně zatím v Sokolově zůstat, protože jde často o vzdělané lidi, kteří by mohli být ve městě prospěšní. V mnoha případech jim ale v uplatnění brání jazyková bariéra. Popsal příklad psycholožky z Ukrajiny, která nyní dělá pomocné práce va jedné ze středních škol ve městě. Město proto vyzvalo ředitele svých základních škol, aby využili jejích znalostí například při práci s ukrajinskými dětmi, které na základních školách jsou.

V městských bytech a ubytovně žije nyní 58 Ukrajinců, podle statistik ministerstva vnitra v Sokolově celkově pobývá 376 uprchlíků z Ukrajiny, většina z nich ale bydlí v soukromých bytech.

Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR koncem května varovalo, že řada uprchlíků z Ukrajiny nebude mít po červencové úpravě podpory od státu dost peněz na bydlení. Mohli by tak skončit v nedůstojných podmínkách, nebo se nuceně vracet do vlasti, kde se bojuje. Pravidla státní podpory zpřísňuje od července jedna z novel tzv. zákona Lex Ukrajina. Od července se přestane vyplácet solidární příspěvek lidem, kteří ubytovávají příchozí zdarma či za úhradu energií. Získat teď mohou podle počtu osob a druhu bydlení od 3000 do 15 tisíc korun na měsíc. Nouzové ubytování v zařízeních stát běžencům hradí pět měsíců. Poté si ho mají platit buď sami, nebo se musí přestěhovat. Netýká se to seniorů, postižených, dětí, studentů, těhotných žen a těch, kteří se starají o malé děti či handicapované blízké. Bydlení si mají uprchlíci od července platit hlavně z výdělku a případně z humanitární dávky. Při jejím výpočtu se má zohlednit životní minimum a 3000 korun na osobu v bytě, který majitel zapsal do bytové evidence. V ostatním bydlení to má být 80 procent, tedy 2400 korun. Pro každého žadatele se dávka stanoví podle jeho příjmů a úspor.