pondělí 10. května 2021 Blažena

Mezi kulturní památky nově patří i pomník na místě tragické smrti statkáře Kahlera

Na seznam kulturních památek v Karlovarském kraji přibyl žulový pomník připomínající tragickou nehodu na lovu, při níž zemřel majitel statků Jonann Michael Kahler. Obelisk z roku 1811 stojí přímo na místě, kde k nešťastné události došlo. Nově je na seznam zařazen také kostel v Kraslicích z pera architekta Otty Bartninga a poutní kaple u Toužimi.

Klasicistní pomník stojí v lese na Chlumském vrchu u Horních Pochlovic na Sokolovsku. Drobný objekt ve tvaru čtyřbokého jehlanu je vysoký 86 centimetrů. Zdobený je křížem, motivem květů a zkřížených palmových ratolestí. Všechny strany na sobě nesou záznam o události, ke které tu před více než 200 lety došlo. Text je jako na většině pomníků v němčině, pokud jej přeložíme píše se zde:

„Pomník pana Michaela Kahlera, majitele statků Lítova a Nového Dvora, stáří svého 61 let, byl zde neopatrným způsobem zastřelen svým vlastním revírníkem 22. srpna 1811 mezi 10. a 11. hodinou ráno.“

Milovník historie pomáhá se záchranou zapomenutých pomníků

Pracuje jako revírník a jeho rajon kolem města Teplá zasahuje až na hranice Karlovarského a Plzeňského kraje. Při pochůzkách občas narazí na kus kamene, který jen tak mimoděk trčí ze země. Jenže pak se ukáže, že je to jeden ze zapomenutých...

„K tragické smrti došlo nešťastnou náhodou, když se Kahlerovu revírníkovi údajně zahákla zbraň za větev, puška se odjistila a výstřel zabil Kahlera, stojícího před revírníkem. Pomník byl údajně původně zakončen drobnou koulí, toto je však doloženo pouze svědectvím jednoho z německých starousedlíků. Horní část pomníku dnes již chybí,“ popisuje Jelena Dědková z Národního památkového ústavu v Lokti.

Zároveň dodává, že tento typ drobné architektury, navíc takto dochovaný na místě konkrétní události není nijak obvyklý. Proto je na místě jej chránit.

Dominanta Kraslic

Evangelický kostel s farou v Kralicích prohlásilo ministerstvo nově kulturní památkou. Modernisticky pojatou stavbu s miminem dekorativních prvků navrhl německý architekt Otto Bartning. Ve svém návrhu propojil kostel a faru v jeden objekt, což bylo na svou dobu velmi odvážné řešení.

Architekt Otto Bartning (1883–1959) patřil k nejvýznamnějším německým architektům první poloviny 20. století.  Stál u zrodu Bauhausu, jedné z nejvýznamnějších škol umění, designu a architektury moderní doby. Podepsán je například pod stavbou kostela Vzkříšení Krista v Essenu nebo Gustav-Adolf-Kirche v Berlíně-Charlottenburgu. U nás působil pouze před první světovou válkou. Kromě kraslického kostela postavil evangelické kostely v Kořenově-Tesařově, v Novém Městě pod Smrkem nebo v Mokřinách u Aše

Kostel tvoří podélná loď s předsazenou předsíní, k níž je zleva přistavěna 25 metrů vysoká hranolová zvonice zakončená otevřeným ochozem, jenž v minulosti sloužil jako vyhlídka. Z původních tří zvonů věnovaných evangelickým sborem z Klingenthalu se dochoval pouze zvon z roku 1839. Dva zvony byly 2. června 1917 zabaveny armádou. Dochovaný zvon byl odlit v Auerbachu k 300. výročí německé reformace. V nejvyšším patře věže byl dříve umístěn hodinový stroj, který byl však v 50. letech z důvodu oprav odvezen a do kostela se již nikdy nevrátil. Od severozápadu na kostel navazuje budova fary,“ popisuje Dědková.

Omítka je prostá bez jakéhokoliv dekoru. Stejně strohý je i interiér kostela. Pouze kruchtu s varhany zdobí znaky Švýcarska a německého evangelického Spolku Gustava Adolfa, který na stavbu přispěl i dopomohl k tomu, že se návrhu ujal právě Bartning.

Protilehlou oltářní stěnu kostela v minulosti zdobila freska od kraslického malíře Franze Grusse. Fresku vytvořil v roce 1937, po roce 1945 však byla zamalována.

Vysoká okna zdobí původní vitráže se jmény a znaky donátorů stavby. „Pod okny se ve zdi nachází zajímavý detail – plechové nádoby na sběr kondenzované vody, která do nich stéká pomocí žlábků. Pod kostelními lavicemi se v konstrukci podesty nachází ústřední topení,“ upozorňuje Dědková.

Kraslický kostel slouží Farnímu sboru českobratrské církve evangelické v Sokolově.

Stáří kaple na Toužimi je záhadou

Mezi nově zapsané kulturní památky patří také poutní kaple Panny Marie u obce Lachovice na Toužimsku. Přesná doba vzniku kapličky není známá. Na skicách se prvně objevuje v roce 1841.

Kaple byla ve značně zbědovaném stavu, před několika lety ale město Toužim zainvestovalo do její záchrany. Kaple byla znovu zastřešena a omítnuta. Zrestaurován byl také vnitřní prostor a osazeny byly nové dveře. Ke vstupu přibylo také nové schodiště.

Hodnocení článku je 94 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Národní památkový ústav v Lokti | Zdroj NPÚ

Štítky historie, památky, kulturní památky, NPÚ, Kraslice, Toužim

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.