Špatný stav, který už nedovoluje objekt bezpečně využívat. Tak hovoří odborné posudky, které má majitel domu k dispozici. Na vině je zde jako u mnoha staveb z této éry hlinitanový beton, který postupem let ztrácí svou pevnost a drolí se. Co na místě vznikne v budoucnu můžeme zatím odhadovat, podle památkářů bude nutná konzultace s odborem památkové péče, neboť se parcela nachází v místě městské památkové rezervace.
Autorem budovy byl karlovarský architekt Karel Riedel. Podle odborníků se jedná o unikátní příklad prvorepublikové moderny. Budova sloužila i jako připomínka osudů židů a antifašistů za Německé říše. V období komunistické totality navázala na praktiky nacistů StB.
Pouhých sedm měsíců sídlilo v objektu policejní komisařství, které se sem nastěhovalo 1. března 1938. Po připojení pohraničí k Třetí říši zde sídlilo obávané gestapo. To ve 4. patře vybudovalo nové cely, u jednoho z vchodů byla dokonce místnost, kde nacisté skladovali těla těch, kteří nepřežili jejich kruté zacházení.
Policejní budovu v říjnu 1938 obsadilo gestapo, foto: Muzeum Karlovy Vary
Karl Riedel byl také autorem kláštera redemptoristů, který byl posléze přestavěn na budovu magistrátu. Jeho manželka Auguste Riedelová byla židovského původu, a proto se rozhodli vlast opustit. To jim zachránilo život, žádní z příbuzných, který se rozhodl zůstat se konce války nedožil.
Po válce zde našly uplatnění bezpečnostní složky, začátkem 60. let se celý komplex přesunul pod správu Sboru národní bezpečnosti, která využívala horní patra objektu až do roku 1989. Podle odhadů zde pracovalo zhruba 250 lidí. Zázemí zde také měly některé útvary krajské police, zdravotní středisko a kriminalisté nebo vyšetřovatelé. Posledních několik let vlastní budovu společnost IBE Karlsbad s.r.o.
„Vlastník zjistil a doložil stavebně historickým průzkumem, stavebně technickým průzkumem, znaleckými posudky v oboru stavebnictví a dalšími doklady, že budovu není možné bezpečně užívat. Památkáři v rozhodnutí o povolení demolice uvádějí, že v průběhu prací bude zajištěno doplnění stavebně historického průzkumu budovy a operativní dokumentace nových nálezových situací. Dosavadní průzkum byl veden jako nedestruktivní a neumožnil tak zjistit všechny potřebné informace. Památkáři také upozorňují majitele objektu, že záměr budoucího využití parcely musí být konzultován s orgány státní památkové péče, neboť se nachází v městské památkové rezervaci,“ uvedl mluvčí radnice Jan Kopál.
Dům byl postavěn s použitím hlinitanového cementu, který je hlavní složkou hlinitanového betonu. Ten byl ve 30. letech 20. století velmi oblíbenám materiálem, neboť se s ním rychle pracovalo a ušetřil i náklady. Postupem let ale ztrácí svoji pevnost a objekt se stává nebezpečným.
„Hlinitanové betony byly důvodem už několika demolic – například některých Baťových obchodů ze 30. let 20. století, nebo se v o nich mluvilo i třeba v souvislosti s keramickou školou v Rybářích. Tam se ale zjistilo, že z těchto betonů není nosný skelet budovy, ale především stropní konstrukce, a zdá se, že tuto budovu bude možné opravit,“ dodává Kopál.
Foto Muzeum KV | Zdroj NPÚ
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
A tohle mohla být mimochodem i zajímavá muzejní budova, protože vyprávět by se toho tu dalo určitě dost.
Smutné, jednak protože to byla opravdu zajímavá budova - a jednak protože to, co se ve Varech nově staví - např. v proluce v Zahradní ulici - podle mě do historického centra a památkové rezervace moc nezapadá.
