pondělí 10. srpna 2020 Vavřinec

Kvůli postřikům, vysazování okrasných rostlin bez nektaru a sečení trávníků vymírají včely

Vědci v poslední době zaznamenávají velký úhyn včel. Mohou za to krom sečení trávníků a vysazování okrasných stromů, které neposkytují včelám žádný nektar, také chemické postřiky na polích. Mendelova Univerzita například během posledního roku přišla o polovinu včelstev.

Vědci v okolí včelnice měří dlouhodobě teploty. „V posledních nejméně 10 letech se překročení horních rekordů vyskytuje čím dál tím častěji. Epizody veder se rok od roku prodlužují," říká Antonín Přidal, který včelařům doporučuje zajistit pastvu výsadbou medonosných dřevin, jako jsou vrby, ovocné druhy a lípy.

Problém vědci vidí například v sečení trávníků a vysazování okrasných stromů. Sakury například nemají žádný nektar, včely proto nemají z čeho čerpat živiny.

Ani zemědělci včelstvům příliš nepomáhají. V posledních letech vysazují nevhodné plodiny. Ideálním příkladem je řepka, v současné době jsou vysazovány odrůdy, které nektar také neposkytují.

Navíc s řepkou souvisí nadměrné užívání chemických postřiků, včelstva kvůli nim slábnou a mají problémy s vytvořením následné zimní kondice a odolnosti proti virům.

Včelaři se po letošní zimě museli vyrovnat s výraznými úhyny. Populace roztočů v roce 2019 gradovala a podílela se na distribuci nebezpečných včelích virů. Odborníci odhadují, že asi pětina včelstev uhynula. V České republice bylo zazimováno téměř 800 tisíc včelstev u více jak 60 tisíc včelařů. Obě čísla jsou rekordní v rámci planety.

Roztoči způsobují varroázu, při níž se šíří i včelí viry. „Problémem je přenos virů roztočem kleštíkem včelím. Viry mají v poslední době vzrůstající virulenci a škody jsou stále větší a častější. Ani včasné tlumení přírodními látkami jako jsou organické kyseliny nemusí přinést řešení, jak tomu doposud bylo," říká Přidal, který se spolu s odborníky z CEITEC MU podílí mimo jiné také na objasnění struktury včelích virů. Tyto poznatky jsou zcela nové a stojí na počátku objasnění vlastností virů. „Věnujeme se též ověřování postupů pro zlepšování kondice včelstev," uvedl Přidal.

S úhyny včelstev se museli vyrovnat i na včelařském oddělení MENDELU. Letos přišli v průběhu zimy, předjaří a jara o více jak polovinu z nich. „V době karanténního opatření měli pracovníci a studenti čas provádět rozbory uhynulých včel a zachraňovat zbylá včelstva. I přesto došlo k částečné ztrátě některých výzkumných dat," dodal Přidal.

Včela se pohybuje v okruhu zhruba pěti kilometrů, v případě potřeby ale mohou ulétnout i dvanáctikilometrovou vzdálenost.

Hynou i čmeláci

Pod rozkvetlými lípami je v těchto dnech možné najít desítky mrtvých či umírajících čmeláků. V tomto případě ale nejde o otravu insekticidy. Podle entomologů jsou na vině exotické druhy lip, které jsou s oblibou vysazovány ve městech. I když jsou v době kvetení obsypány čmeláky, mají pro ně nevhodný nektar, ze kterého mají čmeláci málo živin a umírají vyčerpáním.

Vykácet  nevhodné stromy přesto není řešením. „Mnohem vhodnější je zajistit, aby v době květu lip kvetly v jejich blízkosti i jiné rostliny, kde by se čmeláci mohli krmit. Další možnost je čmeláky pod lipami zavčas sbírat, pokud jim dáme roztok medu a vody 1:1, čmeláci se zakrátko vzpamatují a uletí,“ uvedl na jedné z diskuzí entomolog Miroslav Pavelka.

Ohodnoť článek

Celkem hlasovalo1 čtenářů

Autoři | Foto Pixabay.com / Zuzana Duzbabová

Štítky včely, úhyn, mendelu, řepka, postřík, čmeláci

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.