Další harmonogram otevírání škol podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zatím není jasný. Novinářům řekl, že vnímá jako nelogické především uzavření mateřských škol. Premiér dodal, že další postup při otvírání škol projedná vláda i rada pro zdravotní rizika v pondělí. Školy se od 12. dubna otevřely rotačně jen pro první stupeň základních škol, do mateřinek mohou chodit jen předškoláci. Termín možného návratu dalších skupin dětí do lavic je podle Babiše 26. dubna.

Dnes se po dlouhé době vrátily děti škol. Jednalo se zatím o žáky prvního stupně, kteří ale museli při příchodu do školy absolvovat antigenní test. A i když z něj někteří rodiče i žáci měli obavy, vládli testování bez větších problémů.

Zájem o státní maturitu z cizího jazyka proti matematice letos opět mírně vzrostl. K matematice se přihlásilo zhruba 19 procent maturantů, což je přibližně o jeden procentní bod méně než loni. Ostatní dali přednost cizímu jazyku. Nejvíc studentů si vybralo již tradičně angličtinu. Vyplývá to ze statistik, které poskytl Marek Lehečka z referátu vnějších vztahů Cermatu. Ke státním didaktickým testům se podle něj letos přihlásilo 70 987 studentů. Kolik z nich v důsledku úlev kvůli epidemii covidu-19 nebude testy skládat, bude Cermat vědět až po skončení zkoušek.

Krajská knihovna v Karlových Varech zaznamenává v poslední době až dvě stě rezervací denně. Vedení zařízení se snažilo čtenářům vydávat knihy bezkontaktně, což bylo možné jen do určitého počtu denních výpůjček. Současný zájem ale není možné zvládnout.

Debata o podobě maturit v letošním roce je namístě, ale měla by se vést na základě širší odborné a politické diskuze. Shodli se na tom politolog Petr Just z Metropolitní univerzity v Praze a sociolog Daniel Prokop. Návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na úřední maturity v letošním roce podle Justa souvisí s blížícími se podzimními volbami do Sněmovny. Podle politologa Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy vychází spíš z neschopnosti státu uspořádat maturity v současné epidemické situaci.

Ačkoliv se současná výuka dětí ve školách může zdát bezprecedentní, není to tak úplně pravda. Výuku na dálku si vyzkoušeli žáci už zhruba před sto lety v Americe, a to kvůli epidemii obrny, která je obzvlášť nebezpečná pro malé děti. Místo internetu a počítače sloužily noviny a rádio.

Integrovaná střední škola Cheb nabídne od příštího roku nový studijní obor Elektrikář – silnoproud. Jedná se o výsledek projektu, který má pomoci zvýšit žákům uplatnění na trhu práce. Ti si totiž po třech letech odnesou výuční list a následně se budou připravovat na maturitní zkoušku. Tato struktura studia je v kraji jedinečná.

Na Střední lesnické škole ve Žluticích bude letos skládat závěrečné zkoušky přes 30 žáků. Praktické dovednosti se ale musí učit z videí, která po večerech stříhají a upravují jejich učitelé. Řada odborných předmětů se zde vyučuje v terénu, žádnou výjimku ale takové obory nedostaly. Podobnou situaci řeší i Střední škola stravování a služeb, která se zaměřuje na gastronomii a hotelnictví.

Žáci Karlovarského kraje se do škol nevrátí ani 1. ani 3. března. V kraji jsou totiž příští týden jarní prázdniny a tak pokud se podaří zorganizovat testování školáků a pedagogů, návrat prvních dětí a studentů do lavic bude umožněn nejdříve 8. března.

Dar v hodnotě tři sta devadesát tisíc korun získal Karlovarský kraj v loňském roce od soukromé společnosti. Peníze použil na výměnu zastaralé IT techniky na středních školách, kde v současné době probíhá distanční výuka.