Podnikatel z Karlovarska proměnil CHKO Třeboňsko v nelegální skládku

Nákladní auto plně naložené odpadky vyjíždí z areálu Světa obrů, míjí křižovatku u sběrného dvora technických služeb a po otevření brány zajíždí přímo do středu historického areálu, který je též přírodně cennou součástí CHKO Třeboňsko. Tam zaměstnanci odpad shazují z korby na obří hromady, nebo ho rovnou shrnují do připravených výkopů, které následně zavážejí zeminou.  

„Odvážení odpadků z areálu atrakce Svět obrů se děje v přibližně dvou – až třídenních intervalech. Nejprve dojde k naplnění menšího nákladního auta, druhý den ráno pak dochází k odvozu odpadků do zadní části parku," popisuje Ladislav Rektoris z CHKO Třeboňsko, který lokalitu dlouhodobě sleduje. Celý proces nešetrného nakládání s odpadem se mu podařilo zachytit i na fotografie a video.

Popisované dění ve veřejnosti nepřístupné části zámeckém areálu v Chlumu u Třeboně je dobře patrné i z veřejné cesty, která oplocený areál lemuje. Podle dotčených orgánů míří do památkově i ekologicky chráněné oblasti veškerý odpad z areálu Svět obrů – nejen ten, který po sobě nechávají návštěvníci, ale i suť z nepovolených stavebních úprav historického objektu a jeho okolí.

Jedna firma neví, co dělá druhá firma

O existenci skládky informovala redakci i starostka Chlumu Jitka Bednářová (OBČANÉ PRO CHLUMECKO). „Špatná pověst areálu lidi neodradí. Oni nevědí, že ty odpadky, který tam nechají, tak končí na další části parku, což bylo vidět z okolní silnice. Dneska už jsou haldy odpadu, jak se zdá, navezeny do jam a přehrnuty,"  popsala.

Starostka také doplnila, že zámek podle všeho není oficiálně napojen ani na obecní kanalizaci a řeší odpadní vody přes septik, jehož svoz nikdo neeviduje.

Pozemek, na kterém se skládka nachází, vlastní společnost Palazzo d'Este s.r.o. – stejná firma, která podle obchodního rejstříku formálně drží i většinu zámeckého areálu. Veřejnosti nepřístupnou část však společnost dle svědectví zapojených orgánů pronajímá jiné firmě, Palazzo d'Este Invest s.r.o. Přestože mají obě společnosti stejného majitele, kterým je podnikatel s rusko-kazašskými kořeny Daniel Bakaev, stojí na tomto rozdělení celý mechanismus, díky kterému se společnost účinně vyhýbá kontrole úřadů. Bakaev mimo jiné podniká také v Karlovarském kraji.

„Ta společnost, tedy majitel pozemku, má zadní část parku znepřístupněnou. Jakákoliv snaha dostat se tam legálně naráží na úřední obstrukci," popisuje Rektoris. Jako státní orgán musí CHKO i ČIŽP každou kontrolu předem ohlásit – a firma podle něj tohoto pravidla využívá. „Řeknou nám, že jednatel společnosti, pan Bakaev, je zrovna mimo republiku a nemůže se dostavit," dodává. 

Když se inspektoři přesto v minulých dnech na místo vypravili, tentokrát i s policejní asistencí, dostalo se jim jiného vysvětlení. Dle zástupců Světa Obrů zadní část parku spravuje úplně jiná firma a oni tak nemají od areálu klíče a ani do něho nemůžou vstoupit.

Pokuta až dva miliony

Ukládání odpadu mimo úředně vyhrazená místa přitom není v chráněné krajinné oblasti jen drobný prohřešek. Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, patří zákaz zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem správy CHKO mezi základní ochranné podmínky chráněných krajinných oblastí. Právnické osobě za takový přestupek hrozí pokuta až dva miliony korun.

„Ukládání odpadu mimo místa k tomu určená je jeden ze základních přestupků podle zákona o ochraně přírody a krajiny," potvrzuje Rektoris. Za stejně závažný ale považuje i to, co takové jednání signalizuje navenek. „Ukazuje to, že si někteří lidé můžou dělat, co chtějí, zatímco běžnému člověku bychom kvůli špatnému tvaru střechy dělali problémy," dodává.

Riziko není jen právní, ale i vodohospodářské. Skládka leží nedaleko vodní plochy zámeckého rybníka a v dosahu Koštěnického potoka, který napájí chlumeckou rybniční soustavu. Co přesně se do jámy ukládá a jak se to může projevit v kvalitě podzemní vody, podle Rektorise nikdo nekontroluje.

Stejný scénář stále dokola

V případě zámeckého areálu se navíc nejedná o ojedinělý exces, nýbrž opakující se vzorec. Stejnou taktiku odepření přístupu popisuje i v souvislosti se staršími zásahy do parku. „Když budovali výběhy pro zvířata, zakopávali tam elektrické rozvody a poškodili kořenový systém starých stromů. Snažili jsme se to tehdy zkontrolovat, ale nepustili nás tam, dokud to zase nezasypali," popisuje. Poškozením kořenů stoletých stromů kvůli výběhům se v minulosti zabýval i Národní památkový ústav, který řešil také neodbornou a nikým nepovolenou rekonstrukci historické budovy.

Redakce kauzu konzultovala i s Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP). „Máme tam otevřenou kontrolu, a v jejím rámci nemůžeme poskytovat žádné informace. Ani osobně, ani přes tiskovou mluvčí, je to ze zákona," řekl za ČIŽP Martin Kocábek s tím, že jediné, co může potvrdit je probíhající šetření případu. „Máme už stanovené termíny místního šetření," dodal.

Redakce s informacemi konfrontovala i zástupce zámeckého areálu Pavla Žufana, kterému nabídla adekvátní prostor k vyjádření. Do publikace článku však on, ani žádný jiný ze zástupců zámeckého areálu, redakci na zaslané dotazy neodpověděl.