Neměli bychom zapomínat, kdo nás ve druhé světové válce osvobodil, neměli bychom Rusko kritizovat – to je jen jedna z myšlenek, které se šíří českou dezinformační scénou. Objevují se ale i spekulace, že ve skutečnosti žádná válka není a jde jen o blamáž médií. Za schvalování útoků na Ukrajinu policie řeší například příspěvky Zdeňka Ondráčka, bývalého poslance a lídra královéhradecké kandidátky KSČM.

Karlovarský kraj připravuje na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny asistenční centrum. Zázemí by mohlo najít v karlovarské KV Areně, jeho chod by měli zajišťovat hasiči, řekl hejtman Petr Kulhánek (za STAN). Fungovat by mělo od úterý. Kraj koordinuje také pomoc měst, neziskových organizací i jednotlivců. Do kraje o víkendu dorazilo několik prvních rodin uprchlíků, v příštích dnech mají dorazit další. Kraj pro ně připravuje ubytování. Lidé v Karlovarském kraji vyjadřují odpor vůči ruské invazi na Ukrajině.

Vlna solidarity s Ukrajinci, kteří utekli před válečným konfliktem ve své vlasti pokračuje i v Karlovarském kraji. Byty, která města i jednotlivé osoby nabízí k ubytování, se pomalu plní. V karlovarské KV Areně nově vznikne kontaktní a asistenční místo pro pomoc ukrajinským uprchlíkům.

Jeden milion korun chce Karlovarský kraj vyčlenit na pomoc občanům válkou zasažené Ukrajiny. Po schválení zastupitelstvem vloží kraj peníze na transparentní účet veřejné sbírky, kterou pořádá Charita České republiky. Kromě toho chce nabídnout lidem, kteří museli opustit své domovy na Ukrajině, volné byty. S pomocí přicházejí i další města.

Ruský útok proti Ukrajině je tragických završením desetiletí jejich představ o tom, jak funguje svět a jaké jsou pozice a zájmy hráčů v něm. Že k němu došlo, bohužel již nezměníme, můžeme jej však uchopit jako příležitost ke změně. Sebe samých.

Pořád jsme doufali, že k tomu nedojde. Rusko dnes napadlo suverénní stát v plné své síle. Vše k tomu ale směřovalo. Analytici a politologové v poledních dnech tentokrát překvapivě přesně předpověděli, že k tomu dojde. Důvodů je několik. Ve svém komentáři pro Drbnu je shrnuje politolog Jakub Lysek.

„Českomoravský prostor se nesmí nikdy ponechat v takovém stavu, který by umožňoval Čechům tvrdit, že je to jejich prostor. Někdy nezbude nic jiného, než Čechy poněmčit a převychovat, nebo postavit nakonec ke zdi.“ Tyto věty pronesl vysoký představitel SS a policie, tehdy sedmatřicetiletý Reinhard Heydrich na shromáždění nacistických funkcionářů několik dnů po svém příjezdu do Prahy. Na základě Hitlerova pověření byl před 80 lety, 27. září 1941, jmenován zastupujícím říšským protektorem v Čechách a na Moravě s cílem zlomit odboj a odpor českého lidu. Reakcí byl atentát na tohoto kata českého národa provedený skupinou statečných českých odbojářů, kterému v červnu 1942 podlehl.

Osobních fotografií dozorkyň z koncentračního tábora se mnoho nedochovalo. Díky práci amatérského historika se do Muzea Sokolov dostala řada dokumentů, včetně fotografie Herty Lutzové s jejím psem Greifem. Ačkoli o jejím osudu víme poměrně hodně, přesto můžete najít její fotografii s úplně jiným popiskem a úplně odlišně popsaným příběhem.

Přesně před 73 lety se začala psát temná kapitola našich dějin. Kapitola, která trvala dlouhých 41 let. Do důležitých funkcí instalovali komunisté své lidi už od porážky nacistického Německa. Občané byli po válce plni ideálů a tíhli k levicovému smýšlení. Možná proto šlo vše tak hladce. K definitivnímu převzetí vlády komunisty došlo během vypjatých únorových dní roku 1948.

Pouhý den předtím, než do koncentračního tábora vstoupila Rudá armáda, stihli Němci zničit záznamy v archivech, vyhodit do vzduchu krematoria a zlikvidovat téměř všechny plynové komory. Jedna však zůstala a spolu s ní i 7000 vyhladovělých a nemocných vězňů, které nacisté nestačili přemístit nebo povraždit. Mezi nimi byl i tehdy devítiletý Jiří Fišer.