Prosinec 1944, místo svátečního jídla čeká stovky vězeňkyň jen polévka připomínající špinavou vodu a kousek chleba. Místo toho, aby byly na Vánoce se svými blízkými, stojí v mrazivé noci na Appellplatzu ženského pracovního tábora Svatava. Tento rok se také do tábora dostala Nadja Blaganje ze Slovinska, která zde z nalezeného kusu papíru vyrobila tradiční symbol Vánoc, betlém. Ten se dochoval do dnešních dnů a je k vidění v muzeu na zámku v Sokolově.

Vlnu vášní vzbudila demolice bývalého policejního ředitelství, které odborníci označovali za unikátní příklad prvorepublikové moderny. Uvnitř se také nacházely zachovalé cely z dob, kdy objekt obsadilo gestapo a posléze StB. Během totalitních režimů zde přišly o život desítky lidí. Památkáři doufají, že se podaří zachránit alespoň původní vybavení. V místě, kde se psaly karlovarské novodobé dějiny má vzniknout lázeňské sanatorium.

Špatný stav, který už nedovoluje objekt bezpečně využívat. Tak hovoří odborné posudky, které má majitel domu k dispozici. Na vině je zde jako u mnoha staveb z této éry hlinitanový beton, který postupem let ztrácí svou pevnost a drolí se. Co na místě vznikne v budoucnu můžeme zatím odhadovat, podle památkářů bude nutná konzultace s odborem památkové péče, neboť se parcela nachází v místě městské památkové rezervace.

Zástupci chebského spolku Komunitní osvětové společenství dnes vyvěsili u kolonády Ferdinandova pramene v Mariánských Lázních nápis "Svoboda není samozřejmost". Chtěli tím připomenout události 17. listopadu, kdy proti studentům v roce 1939 krvavě zakročili němečtí nacisté a o 50 let později komunistická moc. Nápis z kartonu složený z 23 písmen a dlouhý deset metrů putoval již téměř celým krajem, řekla dnes za chebský spolek Lucie Poláková.

Dnes je tak trochu jiný pátek – je totiž pátek třináctého. Pro mnoho pověrčivých lidí je tento den strašákem. Znáte historii tohoto dne? Jak se k číslovce třináct staví třeba hoteliéři? Třeba v lékařském prostředí pro chorobný strach z čísla třináct existuje speciální název – triskaidekafobie.

Jedenáctého listopadu, kdy slaví svátek Martin, se již tradičně pije svatomartinské víno, jí svatomartinská husa a očekává se první sníh. Jak to ale ve skutečnosti bylo se svatým Martinem? A proč by právě on měl přijet na bílém koni?

Vedení města koupilo cennou knihu od soukromé majitelky z Německa za částku 1000 eur. Její hodnota je podle historiků daleko vyšší, neboť je v ní popsána kompletní historie města až do poloviny 18. století.

Asi dvouhodinová bitva na bělohorské pláni nedaleko od Prahy měla přesně před čtyřmi sty lety poměrně malé ztráty, zato velké následky. Dlouhá léta se tato porážka českých nekatolických stavů od katolických armád vykládala jako symbol následného třistaletého útlaku a germanizace vedené panovnickým rodem Habsburků spojený s rozsáhlými majetkovými přesuny i početnou emigrací protestantů z českých zemí. Podle současných historiků měla klady i doba pobělohorská, která není hodnocena zdaleka tak vyhroceně. Bitvou 8. listopadu 1620 bylo potlačeno stavovské povstání, následovaly postihy účastníků včetně popravy 27 hlavních představitelů vzpoury na Staroměstském náměstí v roce 1621.

Česká republika si dnes i přes složitou epidemickou situaci připomíná výročí vzniku samostatného československého státu. Většina tradičních akcí byla zrušena a připomínky jsou často spíše symbolické. Prezident Miloš Zeman večer zveřejní seznam osobností, kterým se letos rozhodl udělit státní vyznamenání. Následně od 20:05 vystoupí s televizním projevem. Samotný ceremoniál udílení vyznamenání byl ale přesunut na příští rok.

28. září máme tradičně spojený se jménem svatého Václava. Jsme rádi, že je náš pracovní týden o jeden den kratší, rádi trávíme čas s rodinou a přáteli. Co všechno ale tomuto volnému dni předcházelo? Připomeňme si v krátkosti Václavův život, jeho pozdější význam a tradice, které díky němu vznikly.