Pouhé dva týdny po únorovém komunistickém puči nalézají svědci bezvládné tělo ministra zahraničí a syna prvního Československého prezidenta Jana Masaryka. Jeho ostatky leží na nádvoří Černínského paláce na Hradčanech. Hlava je směrem ode zdi, pyžamo má naruby a za nehty jsou patrné stopy omítky. Šlo o nešťastnou náhodu, sebevraždu nebo vraždu? Případem se zabývalo mnoho vyšetřovatelů a vždy došli k jiným výsledkům. Skoro dva roky se případu věnovali i badatelé ze Západočeské univerzity v Plzni. Od smrti Jana Masaryka uplynulo dnes 73 let a stále se nad ní vznáší řada otazníků.

Od skládání plastových modelů až do kokpitu nejslavnějšího britského válečného letounu. To je cesta Jiřího Horáka, pilota a zakladatele spolku Classic Trainers. Právě díky nadšencům jako je on, můžeme na nebi kousek od Plzně spatřit historická letadla jako je Spitfire, Stearman nebo Stinson. Pravidelně se účastní leteckých dnů nebo Slavností svobody.

V Karlovarském kraji dokončuje nezisková organizace Antikomplex projekt Znovuoživené Krušnohoří, který má podpořit místní cestovní ruch. Jeho výstupem bude interaktivní vzdělávací aplikace Živé hory, která díky vizualizacím připomene turistům zapomenutá místa a historii sedmi horských obcí v Krušných horách. Včera filmový štáb k česko-německému projektu natáčel propagační video, které uveřejní v březnu, poté by měla být oficiálně spuštěna aplikace i s videi. Řekl to iniciátor projektu Petr Mikšíček.

Přesně před 73 lety se začala psát temná kapitola našich dějin. Kapitola, která trvala dlouhých 41 let. Do důležitých funkcí instalovali komunisté své lidi už od porážky nacistického Německa. Občané byli po válce plni ideálů a tíhli k levicovému smýšlení. Možná proto šlo vše tak hladce. K definitivnímu převzetí vlády komunisty došlo během vypjatých únorových dní roku 1948.

Pokud se zajímáte o historii a zvlášť o tu na Sokolovsku, tak je nejlepší obrátit se s dotazy právě na ředitele muzea a historika Michaela Runda. Spolu se svým otcem se věnuje psaní knih věnovaných příběhům z jeho rodného města, pořádá přednášky, organizuje chod muzea a ve volných chvílích fotografuje. Už také devět let pátrá i po záhadné dívce Henriette, kterou vyfotil španělský fotograf v květnu 1945 v koncentračním táboře Mauthausen.

Každý významný den v roce se v minulosti pojil s řadou tradic a pověr. Ani o masopustním úterý tomu nebylo jinak. Například na Chodovsku měl ráno hospodář několikrát povyskočit, aby měl dobrou úrodu. Ženy ten den zase nesměly vzít do rukou šití, jinak by drůbež přestala snášet vejce. Největší atrakcí však byl průvod masek, také on měl svá pevně daná pravidla.

První písemná zmínka o západočeském Chebu se objevila před 960 lety, 13. února 1061. Stalo se tak v listině římskoněmeckého krále a pozdějšího císaře Jindřicha IV., která se týkala darování části lesa u cesty směřující z města. Originál dokumentu je v archivu v bavorském Bamberku. Cheb, jehož kořeny sahají ještě mnohem hlouběji do historie, patří mezi nejstarší sídla v Čechách.

Město, které po druhé světové válce chátralo, dnes žije bohatým kulturním životem i se svědomitě stará o své památky. I to byl hlavní důvod, proč Cheb zabodoval v krajském kole soutěže Historické město roku. Špatně si nevedl ani Horní Slavkov nebo Žlutice. Karlovým Varům sebrala body například záplava reklam.

Nejprve rekonstrukci Pluhovských domů v areálu hradu a zámku v Bečově komplikoval napadaný sníh, nyní po oblevě musí správa národní kulturní památky řešit další problém. Tím jsou nově objevené praskliny v jedné z hradebních zdí. Uvolněné kameny představují riziko pro chodce i auta v ulici Pod Zámkem, proto už na místě pracují odborníci, kteří za pomocí speciální techniky místo zabezpečují.

V únoru 1920 přijalo národní shromáždění takzvaný jazykový zákon. Ten označil „jazyk československý“ za oficiální jazyk. Vydáním jazykového nařízení k tomuto zákonu pak byl 3. února 1926 prohlášen československý jazyk za jazyk státní.