Od první písemné zmínky o Chebu uplynulo dnes už 960 let
První písemná zmínka o západočeském Chebu se objevila před 960 lety, 13. února 1061. Stalo se tak v listině římskoněmeckého krále a pozdějšího císaře Jindřicha IV., která se týkala darování části lesa u cesty směřující z města. Originál dokumentu je v archivu v bavorském Bamberku. Cheb, jehož kořeny sahají ještě mnohem hlouběji do historie, patří mezi nejstarší sídla v Čechách.
Ve 12. století, kdy patřil císaři Fridrichu I. Barbarossovi, získal jednu ze svých hlavních dominant - dodnes zčásti zachovaný středověký hrad. Počátkem 13. století byl Cheb povýšen na město. V následujících desetiletích soupeřili o chebský region čeští a němečtí panovníci, pod českou korunu se trvale dostal za vlády Jana Lucemburského v roce 1322. Ve strategicky významném městě utěšeně kvetl obchod i řemesla.
Za třicetileté války Cheb několikrát zpustošila různá vojska a v únoru 1634 zde byl zavražděn císařský vojevůdce Albrecht z Valdštejna. V 19. století se Cheb stal významným kulturním a průmyslovým centrem a železničním uzlem. V roce 1938 byl v rámci Sudet odtržen od zbytku Československa a po skončení druhé světové války z něj bylo vysídleno většinové německé obyvatelstvo.
Dnes zde žije zhruba 32.000 lidí.
