Strojvedoucímu hrozí osmiletý trest vězení za vykolejení nákladního vlaku u Mariánských Lázní

Jedna z nejvážnějších nehod v nákladní železniční dopravě za poslední desítky let se stala 28. července 2019. Obžaloba viní strojvedoucího nákladní soupravy se 17 vagony s práškovým vápencem z toho, že u Mariánských Lázní vjel do úseku s omezenou rychlostí příliš rychle. Trať tam tehdy protínala stavbu obchvatu a v místě nehody vedla obloukem po provizorní přeložce po náspu. Proto tam byla omezená rychlost.

Strojvedoucí ale podle obžaloby vjel do zatáčky v přeložce trati místo povolené třicetikilometrové rychlosti třikrát rychleji. Vlak sice na náspu začal brzdit, přesto vykolejilo 13 vagonů s vápencem a lokomotiva. Při nehodě se poškodil železniční svršek, spodek i trakční vedení a vznikla škoda za víc než 20 milionů korun. Nikdo nebyl zraněn. Obžalovaný vinu od začátku odmítal. Vypověděl, že o stavebních pracích ani o omezení rychlosti v daném úseku nevěděl. Tratí jel naposledy sedm měsíců před nehodou, kdy tam žádné snížení rychlosti ani přeložka nebyly.

Podle chebského soudu za nehodou stálo systémové selhání na železnici. Okresní soud dospěl k názoru, že dopravce a provozovatel strojvedoucího dostatečně neseznámili se změnami na trati, takže nevěděl o přeložce ani o razantně omezené rychlosti. V takzvaném rozkaze před jízdou změna nebyla uvedena a snížení rychlosti se nepromítlo ani změnou jízdního řádu.

"Považujeme rozsudek okresního soudu za předčasný, okresní soud se nevypořádal se všemi okolnostmi významnými pro rozhodnutí a jeho skutkové i právní závěry jsou podle nás nejasné a zpochybněné," řekl ve středu předseda odvolacího senátu Pavel Fait. Podle něj bude muset okresní soud v novém řízení znovu rozebrat a zhodnotit, jaké povinnosti ve vztahu k seznámení s traťovými poměry obžalovaný jako strojvůdce před jízdou měl a zda a jak s nimi byl seznámen.

Obžaovaný podle soudu přehlédl takzvaný předvěstník, což je železniční značka upozorňující na blížící se omezení rychlosti, aby měl strojvedoucí čas brzdit. Do okamžiku, kdy spatřil rychlostník omezující rychlost, o změně nevěděl, jinak by adekvátně reagoval, uvedl Fait. "Podstatné je posouzení, zda o omezení rychlosti vědět měl a mohl. Tím se okresní soud podle nás příliš nezabýval, zjištěné skutečnosti podle našeho názoru hodnotil poměrně jednosměrně ve prospěch obžalovaného. Vyzdvihl ty, které svědčí v jeho prospěch, a ty druhé buď nehodnotil vůbec, nebo je hodnotil jen okrajově," uvedl.

Krajský soud má za to, že obžalovaný jako strojvedoucí měl povinnost seznámit se před jízdou s traťovými poměry včetně případných změn rychlosti. Omezení na daném úseku na 30 kilometrů v hodině začalo platit od 15. července 2019 a podle důkazů ho provozovatel dráhy včas zveřejnil a informaci dostali i dopravci. V důsledku této změny nebylo omezení uvedeno v rozkaze, který obžalovaný podepsal před jízdou. Bylo ale zahrnuto do tabulky traťových poměrů na tabletu, který měl strojvedoucí přidělen. Strojvedoucí si ale daný soubor, který dostal na tablet už začátkem července, nestáhl a nepřečetl, zaznělo u soudu.

Ze závěrečné zprávy Drážní inspekce (DI) je podle soudu zřejmé, že Správa železnic jako provozovatel a ČD Cargo jako zaměstnavatel se bezprostředně nepodílely na vzniku události tím, že by porušily předpisy. Ze zprávy DI ale také vyplývá, že oba subjekty nedocenily bezpečnostní rizika, která ze změn traťových poměrů na daném úseku vyplývají, konstatoval soud. Inspekce dala podle něj následně řadu bezpečnostních doporučení. Kdyby platila v době mimořádné události, zřejmě by se nestala, řekl Fait.