Sobota, 25. května 2024, 18:00
Větší problém než kapacita středních škol v Karlovarském kraji je spíše struktura studijních oborů. Shodují se na tom čelní kandidáti stran do krajských voleb. Obecně se zatím nedaří přizpůsobit nabídku vzdělání rychle se měnícímu trhu práce.
Někteří politici by více podpořili lycea jako kompromis mezi všeobecným a odborným vzděláním, řekli kandidáti ze stran, které mají velkou šanci se do příštího krajského zastupitelstva dostat.
„V poslední době se stávalo běžným zvykem, že se uchazeči dostávali na všechny školy, které si vybrali. Se zvýšením počtu uchazečů o studium díky demografickému vývoji přichází nová situace, a jako tomu bylo dříve, školy si mohou dovolit vybírat z širšího okruhu kandidátů a přijímat jen ty nejlepší. Je důležité, aby střední školství bylo v souladu s potřebami pracovního trhu v daném kraji. Tímto způsobem mohou školy lépe připravit studenty na budoucí zaměstnání. Integrace vzdělávacích programů se zaměřením na obory, které jsou v regionu žádané, může vést k lepšímu zapojení studentů do pracovního procesu hned po ukončení školy," míní opoziční zastupitelka Karla Maříková z SPD.
Současný hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (za STAN) řekl, že i přes mírný očekávaný dočasný nárůst studentů je na tom kraj s kapacitou střední škol dobře. „Určitě se však zaměříme po debatách s hospodářskou komorou na možné úpravy oborové struktury tak, abychom byli v souladu s potřebami na trhu práce. Jako příklad lze uvést širší nabídku oborů spojených s energetikou," uvedl Kulhánek.
Výrazně zvyšovat počet studentů gymnázií a lyceí ale není podle něj nutné. „Myslím, že primárně nepotřebujeme zvyšovat počet těchto studentů, stávající obory jak čtyřletého, tak osmiletého gymnázia by měly být zachovány. Budeme ale určitě spolupracovat s městem Chodov na přípravě jeho technického lycea, které by mělo být zdrojem pracovníků pro stávající i nové technické obory v regionu," dodal Kulhánek.
Podobně se na střední školství dívá i Jiří Vaněček z ODS. „Za problém považuji možná více strukturu nabídky než kapacitu. Existuje převis poptávky nad nabídkou především u gymnázií. Tuto situaci by mohlo vyřešit zakládání lyceí. Právě probíhá změna oborové soustavy, kdy se zhruba 280 oborů středního vzdělávání má výrazně zredukovat. Cílem je, aby si deváťáci nevybírali úzce specializovaný obor, o kterém zpravidla nic nevědí. Po absolvování základní školy by si měli vybírat pouze zaměření - technické, zdravotnické, ekonomické a podobně. S tím souvisí otázka prodloužení povinné školní docházky, a to tak, aby ji plnili i na střední škole," uvedl.
Připravit se na vyšší počet studentů a spolupracovat s firmami chce i hnutí ANO. „Kraj musí v rámci tripartity intenzivně spolupracovat se zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců a na základě jejich požadavků reagovat, ať už jde o zvýšení počtu lyceí, tak gymnázií. Největší problém vidíme ve struktuře technických oborů, ale i ve formě a obsahu učiva v těchto oborech. Poptávka zaměstnavatelů se jen málo kryje s připraveností žáků po maturitě či vyučení," uvedl krajský zastupitelský klub ANO.
„Zaměstnavatelé se sice snaží o spolupráci se středními školami, ale výsledky žáků neodpovídají jejich aktivitě. To naznačuje i snaha největšího, velmi významného regionálního zaměstnavatele Sokolovské uhelné, založit si vlastní technické lyceum, přestože se dlouhodobě snaží o spolupráci se stávajícími školami. Dalším velkým problémem jsou odchody žáků po základní škole rovnou do systému sociální podpory bez dalšího vzdělávání," doplnilo ANO.
Podle Patrika Pizingera z hnutí Místní se posunu ve školství nedosáhne přes počty míst v lavicích, ale hlavně kvalitou vzdělání. „Takže rozhodně budeme dál podporovat navyšování rozpočtu pro školství. A to jak do modernizace samotných budov, tak do jejich technického vybavení a přílivu kvalitních pedagogů. Třeba já osobně bych byl velmi rád, kdyby technické školy v našem kraji dostaly do své výbavy průmyslové roboty nebo věnovaly v osnovách víc prostoru automatizaci nebo využití AI," navrhuje.
Ve výuce by podle něj měla být daleko silnější provázanost na firemní realitu a potřeby trhu. „První vlaštovkou je třeba projekt Medikem na gymplu, ve kterém se nám povedlo propojit školu, agenturu pro rozvoj podnikání a soukromé zdravotnické zařízení. A není to jen o zdravotnictví. Stejné možnosti vidím třeba v oblasti autonomní dopravy, 3D tisku, vývoji, environmentálním výzkumu a podobně. Tímto směrem jde třeba projekt technického lycea Avantech, které budeme už za dva roky otevírat v Chodově. Ale něco podobného by potřebovalo i naše školství jako celek," dodal Pizinger.
Ani Martin Maleček z hnutí VOK necítí, že by v kraji byl nedostatek míst na středních školách. „Ale je otázkou, zda nabízené obory odpovídají poptávce mladé generace. Zaměříme se nejen na rozšíření nabídky ve třídách se všeobecným vzděláváním, jako jsou gymnázia a lycea, ale jednou z priorit ve vzdělání bude posílení odborného vzdělávání a praktických dovedností, které odpovídají potřebám místního průmyslu a trhu práce. Kromě toho musí být důraz kladen i na zlepšení dostupnosti vzdělání pro všechny žáky, studenty," uvedl.
„Abychom naplnili naše vize, bude nezbytné navýšit financování škol. To by mělo zahrnovat zvýšení rozpočtu pro kapitolu školství, investice do modernizace zařízení a technologií ve školách, a také podporu projektů na rozvoj profesního vzdělávání pedagogů, ale také spolupráci s průmyslem. Cílem je zajistit, aby střední školy v kraji měly dostatečné finanční prostředky k posílení vzdělávacích programů a infrastruktury," doplnil Maleček.
Na debaty o navyšování počtu míst v některých typech středních škol se dívá ředitel jedné z největších středních škol v kraji, sokolovské Integrované střední školy technické a ekonomické, Pavel Janus pragmaticky. „Gaussova křivka (graf popisují rozložení nějaké veličiny z pohledu pravděpodobnosti výskytu) bude fungovat vždy. Pokud zvýšíme počty gymnazistů, tak se na gymnázia budou hlásit studenti, kteří nemají takové schopnosti, aby školu zvládli. A bude to znamenat i nedostatek učitelů, psychologů a podobně. Existují ale i módní obory, takže daleko více uchazečů se nyní hlásí na ekonomiku, obory IT, aniž o tom vlastně něco ví. Naopak malý zájem je o technické obory nebo zemědělské," řekl.
Podle něj by se školství mělo více zajímat o ty, kteří středním školstvím vůbec neprojdou. „Je to asi devět procent dětí, kteří končí se základním vzděláním nebo úplně bez vzdělání. Ty bychom měli dostat na střední školy, aby měli alespoň nějakou šanci uplatnit se na trhu práce," míní dlouholetý ředitel sokolovské střední školy, která nabízí obory strojírenské, elektrotechnické, informační i ekonomické.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
