Sokolovská uhelná se chce zaměřit na perspektivní výrobu

První místopředseda SUAS a jeden z vlastníků firmy Jaroslav Rokos uvedl, že firma je už delší dobu vystavena enormně silnému tlaku, který směřuje vůči uhelnému průmyslu, i finanční zátěži, která s tím souvisí. Zahájila proto kroky vedoucí k nezbytné ekonomické stabilizaci.

"V uplynulých měsících tak v provozech Sokolovské uhelné došlo k několika zcela zásadním investicím. Díky nim je například paroplynová elektrárna ve Vřesové schopna z plynu vyráběného tlakovým zpracováním uhlí přejít na ekologický nízkoemisní zemní plyn. Obdobně došlo například k výstavbě záložního plynového zdroje pro elektrárnu Tisová i dalším investicím, které umožnily firmě pokračovat ve stabilní výrobě elektrické energie pro přenosovou soustavu i tepla pro města a obce Karlovarského kraje," uvedl Rokos.

I v budoucnosti chce skupina Sokolovská uhelná zůstat v roli významného a spolehlivého partnera regionu, a to jak spoluprací s místní samosprávou, tak v širším měřítku strategického rozvoje. Jako případ zmínil Rokos projekt výstavby testovacího polygonu automobilky BMW u obce Lomnice, práce na přípravě průmyslové zóny Silvestr - Přátelství, i pokračující jednání s dalšími významnými investory v technologickém sektoru.

Sokolovská uhelná na konci loňského roku oznámila, že v souvislosti s postupným útlumem těžby a zpracování uhlí sníží počet zaměstnanců ze současných zhruba 3000 asi o tisícovku. Těžební firmu tlačí ke změnám hlavně rostoucí cena emisních povolenek. V letošním roce má na nich zaplatit asi 1,5 miliardy korun.

Podle zatím poslední výroční zprávy z roku 2018 Sokolovské uhelné klesl zisk z 526 milionů v roce 201 na 252 milionů korun po zdanění. Tržby firmy loni přitom stouply na 6,57 miliardy korun.