Před 150 lety byla západočeská Aš povýšena na město

První písemná zmínka o Aši se datuje do roku 1270. Většina území Ašska byla tehdy pod nadvládou pánů z Neubergu. Poté, co v první polovině 14. století Neubergové nabídli své statky českému králi Janu Lucemburskému, stalo se Ašsko trvale součástí českých zemí. Následně po několik století ovládal ašské území šlechtický rod Zedtwitzů.

Od 18. století se v Aši rozvíjel textilní průmysl, v roce 1930 bylo v textilním odvětví v Aši zaměstnáno téměř 16 tisíc lidí. Svého času se tu používala nejmodernější technologie v oboru a jména jako Gustav Geipel, Heinrich Jäger, bratři Adlerové a továrny Ohara a Tosta jsou tu dodnes pojmem. Před začátkem druhé světové války měla Aš na 24 tisíc obyvatel, po válce bylo zhruba 10 tisíc obyvatel vystěhováno. Do konce 60. let byla zbourána řada domů, které byly nahrazeny panelovými sídlišti.

Po pádu komunistického režimu zanikly místní textilní továrny Tosta, Ohara a Krajka a Aš prodělala radikální restrukturalizaci. Znovuotevřen byl hraniční přechod mezi Aší a bavorským Selbem a ve městě vyrostla nová obchodní zóna, řada památek byla opravena a byl dokončen silniční obchvat. Město se v současnosti snaží investovat do výstavby nových bytů i opravy komunikací, při investicích hojně využívá dotace, například na přeshraniční projekty.

Nejstarší dochovanou stavbou v Aši je kamenný most z roku 1724. Ve městě se také nachází jediný památník německého církevního reformátora Martina Luthera na území České republiky. Vyhledávaným turistickým cílem v blízkosti města je vrch Háj, kde se rozprostírá víceúčelový areál s kempem pro stanování a karavany. V těsné blízkosti se nachází Bismarcova rozhledna, která byla postavena v letech 1902 až 1904 a je nejzápadněji položenou rozhlednou v Čechách. Součástí areálu je zimní středisko, minigolf nebo dětské lanové hřiště.

Symbolem Aše je lipan, německé označení lipana (Äsche) se stalo základem pro název města. Tři lipani jsou vyobrazeni ve znaku města, také na logu a vlajce města.