Ačkoli se může zdát, že se u nás již rok a čtvrt trvající koronavirová situace pomalu uklidňuje, na životech Čechů zanechává stále zřetelnější otisk. Strach z onemocnění, nejistota a měnící se restrikce zcela změnily pohled na každodennost a jednoduchost světa. V České republice se epidemie podepsala na psychice obyvatel, výskyt duševních onemocnění stoupl z dvaceti procent na třicet. Utrpěly také partnerské vztahy.
Riziko sebevražd a výskyt depresí se za dobu covidové epidemie zvýšily třikrát, úzkostné poruchy se u Čechů projevují dvakrát častěji než dříve. „Negativní dopady do duševního zdraví měla sociální izolace a další opatření, která byla přijímána k zabránění šíření infekce, a u pracovníků první linie se projevilo extrémní pracovní nasazení s následným psychickým i fyzickým vyčerpáním," popsal dění předseda výkonného výboru pro implementaci Strategie reformy psychiatrické péče Ivan Duškov.
Rada vlády kvůli neustupujícímu negativnímu trendu už v červenci loňského roku schválila Národní akční plán prevence sebevražd, prostřednictvím kterého se stát snaží zvýšit dostupnost psychoterapeutických služeb a zacílit fondy prevence zdravotních pojišťoven i na podporu psychické odolnosti. „Shodli jsme se na vytvoření sítě zdravotnických krizových center při nemocnicích tak, aby bylo v každém kraji jedno. Budeme se snažit na jejich vznik získat evropské prostředky a myslím si, že by do roka mohla vzniknout," přislíbil tehdy ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO).
Trápení Čechů způsobují také ekonomické dopady epidemie. Ty se často odrážejí nejen ve vzniku duševních onemocnění, ale také v narušení soužití s okolím. „Stres z ekonomických hrozeb i existujících problémů, které vyvolala pandemie covidu-19, se přelévá do partnerských vztahů,“ řekl sociolog Martin Kreidl z Masarykovy univerzity.
Ze studie Masarykovy a Karlovy univerzity, jež společně zkoumají současnou rodinu, vyplývá, že partnerské vztahy lidí se stále horší. Zatímco v prosinci 2020 hodnotili dotázaní své vztahy na škále od 0 do 10 v průměru známkou 8,3, v dubnu 2021 už se číslo u stejných respondentů snížilo na 7,8. Na počtu rozchodů a rozvodů se změna zatím nepodepisuje. „Možná proto, že se lidé bojí kvůli obavám o obživu rozejít. Ale to se může změnit a z pandemie covidu-19 se stane pandemie rozvodová,“ podotkl Kreidl.
Na psychickém stavu lidem nepřidává ani strach o ztrátu zaměstnání a tato nejistota se odráží také v osobním životě. Osmašedesát procent respondentů, kteří považují za „pravděpodobné“ nebo „velmi pravděpodobné“, že v příštích dvanácti měsících přijdou o práci, totiž zároveň přiznalo zhoršení ve svých vztazích.
Psychiku obyvatel mohla narušit také distanční výuka i častější pobyt doma, který znamená zvýšení četnosti násilných činů. Linka bezpečí registruje v průběhu koronavirové situace v Česku třetinový nárůst hovorů s tématem násilí v rodině, osobních problémů i duševních potíží.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
