Začínají přípravy návratu vřídelní mísy do objektu kolonády, rekonstrukce jde pomalu do finále

Při popisu současného stavu Vřídelní kolonády jste uvedl, že havarijní stav byl odstraněn. Co tedy ještě brání otevření toto kolonády?

Rozsah havarijního stavu byl podstatně větší, než se čekalo. To už je ale naštěstí za námi. Nyní musí město a Správa přírodních léčivých zdrojů a kolonád ještě provést stavební a technické práce, které si vyžádalo zmiňované odstraňování havarijního stavu. A to se nyní už bavíme i o návratu výtrysku nejznámějšího karlovarského pramene do vřídelní síně. Až teprve poté bude možné uvést kolonádu do plného provozu.

Můžete být konkrétnější. Kde se tedy nyní bude pracovat?

Nyní se pozornost bude upírat k finální fázi opravy vřídelní síně. Zbývá osadit vřídelní mísu, která bude nerezová a bude ji lemovat prstenec z kamenů. Ty budou ještě před usazením uloženy do vřídelní vody, aby získaly typickou vřídelní patinu. Dále se musí dokončit podlaha, nainstalovat obvodové prosklení a skla kopule, provést finální úpravy podlahy v hale a nainstalovat vzduchotechniku a osvětlení. Úpravou projde i vnější prostor včetně odstranění venkovního vývěru pramene. Správa přírodních léčivých zdrojů a kolonád zároveň dokončuje práce na potrubních částech. Původní rozvody a technologie ze 70. let jsou kompletně měněny za nové, plně nerezové. Náhrada se týká i zařízení samotného jímání termominerální vody v šachtách jímacích vrtů.

To je přeci jen relativně hodně práce. Kdy by tedy mohla být kolonáda opět v plném provozu?

Máme již hotovou projektovou dokumentaci na závěrečnou fázi. Může proto proběhnout výběrové řízení na zhotovitele. V ideálním případě by v květnu či červnu mohla být tato etapa zahájena a na konci roku bychom mohli finalizovat. 

Už jste zmínil, že potrubí a vřídelní mísa budou nerezové. Byl problém i s dalšími materiály?

Při sanaci jsme vsadili na konstrukce a materiály, které jsou podstatně odolnější než ty, z doby původní výstavby objektu. Důležitá byla například volba typu betonu. Právě postupná degradace betonu a jeho narušení agresivními výpary z vřídelní vody byly hlavními důvody toho, že musela být v minulosti Vřídelní kolonáda postupně uzavřena. A s tím samozřejmě souviselo i přemístění nebo vyvedení pramene Vřídla před budovu kolonády. Alchymií také třeba bylo vybrat vhodné výplně pro kopuli. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze podrobila vzorky původního zasklení laboratorním pokusům a ukázalo se, že stávající sklo je již za hranicí své životnosti, hrozí u něj samovolný lom a je v podstatě nemožné vrátit zdánlivě zachované části zpět. Podařilo se ale najít člověka, který byl u výroby původního zasklení.  A také se našel výrobce, který by byl schopen novou výplň pro korunu kolonády vyrobit. Ten dokáže mimo jiné i na základě 3D scanu původního skla vyrobit nový plášť kopule, který opatří speciálním nátěrem a garantuje životnost na 80 let.

Otázka Vřídelní kolonády je v Karlových Varech často diskutované téma. V minulosti se dokonce plánovalo vypsání architektonické soutěže na zcela novou Vřídelní kolonádu. Je tohle téma po takto nákladné rekonstrukci ještě vůbec aktuální?

Původně jsme s ní počítali, ale aktuálně architektonickou soutěž neplánujeme. Jen její příprava by stála šest až sedm milionů korun a trvala by asi dva a půl roku. Cena nové kolonády včetně úpravy okolí je odhadována na 1 až 1,2 miliardy korun. Na to město v současnosti nemá. Znamenalo by to, že město třeba přestaneme investovat do škol nebo do komunikací a to si nemžeme dovolit.  Navíc navzdory všem výtkám považuji Vřídelní kolonádu za kvalitní architekturu, o kterou se ale bohužel léta nikdo nestaral. To není jen můj osobní názor, ale stejné stanovisko vydala i Kancelář architektury města. Podle ní má kolonáda svoji architektonickou hodnotu a není v tak špatném stavu, aby ji bylo nutné zbourat. Ekonomické srovnání podle kanceláře vychází jasně ve prospěch rekonstrukce. Díky ní tu současné kolonáda může být ještě desítky let.

 Takže tím padají i myšlenky na obnovu původní, tedy litinové kolonády, kterou by si někteří lidé přáli. Bylo by to vůbec v dnešní době reálné?

Vrátit se k litinové kolonádě sice může vypadat líbivě, ale argumentace iniciátorů bohužel často není realistická. Podle investičního záměru, který si v roce 2017 nechalo zpracovat ještě předchozí vedení města, by se cena litinové kolonády včetně úpravy okolí také vyšplhala přes miliardu korun, což je pro město aktuálně neúnosné. Na rozdíl třeba od oprav kulturních památek není na stavbu pouhých replik v současnosti v podstatě možné získat dotace. Navíc iniciátoři požadovali ukončit opravy havarijního stavu, což by znamenalo, že Vřídelní kolonáda by byla ještě po mnoho let zavřená. A to by samozřejmě velmi citelně poznamenalo i cestovní ruch a turismus.

Architektonická soutěž počítala i s úpravou okolí Vřídelní kolonády. Bude město nějak řešit i tuto otázku?

Aktuálně na těchto věcech pracuje Kancelář architektury města v rámci projektu tzv. divadelního korza. Tento projekt si klade za cíl komplexně řešit nejen okolí kolonády, ale celé veřejné prostranství od Vřídelní ulice až po kostel sv. Petra a Pavla za Císařskými lázněmi, včetně dopravy a jiných vazeb. Pokud by to někoho detailněji zajímalo, tak prvotní záměr už je představen na internetových stránkách Kanceláře architektury města. A v návaznosti na tento projekt do budoucna počítáme i s úpravou okolí kolonády.