Karlovarský kraj se podle lídrů musí zaměřit na problémy spojené s útlumem těžby

ANO, lídr Jana Mračková Vildumetzová

Jako nejaktuálnější problém našeho Karlovarského kraje vnímám následky koronavirové pandemie. Ta těžce zasáhla zejména cestovní ruch a turismus, který je pro náš kraj klíčový. Řešení vidím v maximální podpoře poskytovatelů lázeňských a ubytovacích služeb a propagaci regionu. Musíme se zaměřit hlavně na českou klientelu. Pomoci nám může také očekávaný zápis našich tří lázeňských město na seznam kulturního dědictví UNESCO. Dalším důležitým tématem je odklon od těžby hnědého uhlí a s tím spojená ekonomická transformace regionu. Tady máme tu výhodu, že jako kraj dostaneme více než šest miliard korun z evropských fondů. Peníze musíme účelně využít na tvorbu nových pracovních míst, revitalizaci takzvaných brownfieldů a míst postižených těžbou a také k podpoře vzniku nových podnikatelských projektů. Určitě bych nerada zapomněla na problematiku zdravotnictví, kde je třeba získat co nejvíce peněz na modernizaci nemocnic, jejich vybavení a udržení kvalitního personálu. Potřebovali bychom také zvýšit počet v kraji přítomných vysokých škol a zejména vysokoškolských oborů, pro jejichž absolventy by v našem kraji měly vznikat nová pracovní místa tak, abychom tyto vysokoškolsky vzdělané lidi v kraji, udrželi. Samozřejmě musím zmínit ještě dálnici D6 a to nejen její dostavbu směrem do Prahy, ale i napojení na německou dálniční síť. Přestože se v poledních letech podařilo udělat obrovský kus práce, zůstává dokončení této dálnice dluhem všech vlád a všech ministrů dopravy. Kraj by měl významně více podporovat služby jako je senior taxi, pečovatelská, asistenční a domácí péče, univerzity třetího věku, měl by dotovat spolkovou činnost a vytvářet podmínky pro setkávání seniorů a volnočasové aktivity.

KSČM, lídr Pavel Hojda

Karlovarský kraj dostal při nově ustavených krajích bohužel samá negativa – nejmenší rozlohou, prakticky zlikvidovaný drobný průmysl, který byl ještě do roku 1990 nosným ekonomickým motorem kraje, útlum a postupné zastavení těžby uhlí na Sokolovsku a důsledkem jsou nejnižší průměrná mzda z ČR, odchod vzdělaných občanů do jiných krajů, zejména do Prahy a Plzně a pomalé dobudovávání dopravní infrastruktury pro spojení Karlovarského kraje s centrem, ale i s Ústeckým a Plzeňským krajem. Naopak výhodou kraje je umístění velkých tradičních lázní a přírodní bohatství. KSČM trvale prosazuje podporu budování výrobních kapacit zejména v příhraničních oblastech, to platí tedy i o kraji. Daleko větší důraz klademe na zvýšení úrovně základního a středoškolského vzdělání s větším zaměřením na středoškolské a učňovské vzdělání právě pro zajištění pracovníků pro firmy zabývající se průmyslovou výrobou a službami. Současná situace ukazuje, jak důležité je i pro kraj, aby se rozvíjely možnosti lázeňství a je nutné právě rozvoj lázeňství v ČR a kraji podporovat tak, aby lázně mohly využívat nejen návštěvníci z ciziny, ale aby byly ekonomicky dostupné i pro naše občany. Významnou pomocí by mohli být používané Vouchery nebo podobná pomoc státu a zdravotních pojišťoven právě pro ekonomiku a rozvoj lázeňství. Nesmírně důležité bude, aby Karlovarský kraj spolu s budoucí vládou maximálně využil prostředků určených pro rozvoj zaostalých krajů a zajistil daleko větší podporu pro budování pracovních příležitostí s vyšší přidanou hodnotou a tedy i vyššími výdělky pro pracovníky, současně aby se využila přednost kraje tedy zintenzivnění rozvoje lázeňství a využívání přírodního bohatství pro rekreaci a turistiku. V neposlední řadě dobudování dálničního připojení do Prahy s propojením do Německa ve směru na německou dálniční síť a jednání o urychleně elektrifikaci železniční tratě z Pomezí do Norimberku.

Piráti a STAN, lídr Petr Třešňák

Dostupnost zdravotní péče v regionu je jedním z hlavních problémů, se kterým se kraj potýkal a který se ještě více prohloubil covidovou pandemií. Přes náš opakovaný apel se vláda stavěla odmítavě k převozu pacientů do Německa, což mohlo znatelně ulehčilo internám v Chebu a Sokolově. S Piráty a Starosty jsme opakovaně vyzývali k otevřenější spolupráci příhraničních regionů, ke kterým se současná vláda stavěla macešsky a Karlovarský kraj opakovaně dehonestovala a označovala nelichotivým způsobem. Kraj je navíc posledním ze dvou krajů v ČR, který nedisponuje vlastní leteckou záchrannou službou a v tomto opět vláda ignorovala potřeby občanů. Podařilo se nám společně s kolegy na sněmovním podvýboru prosadit usnesení, aby se vláda zřízením letecké záchranky v Karlovarském kraji kraji opět zabývala, protože dostupnost zdravotní péče ve všech regionech je jednou z našich priorit. Nedostatek lékařů a sester v regionech je znát i v našem kraji. Proto jsme navrhli změny v systému vzdělávání lékařů. Pro mladé by se tak obor stal mnohem atraktivnější. Další velkou výzvou pak rozhodně bude transformace regionu závislého z části na těžbě uhlí do moderního regionu, který do budoucna již nebude trpět odlivem mladší generace do velkých aglomerací, ale naopak nabídne mnoho příležitostí nejen pracovních, ale především kvalitního žití. Podařilo se prosadit, aby do kraje teklo více peněz z emisních povolenek a dalším zdrojem pro restart regionu budou evropské peníze. Nesmíme zapomenout ani na vylidňování našeho kraje z důvodu hůře placené práce. Naše vize Mozkovna místo montovna počítá s podporou průmyslu 4.0. Ten spočívá v digitalizaci a automatizaci a má potenciál zaměstnávat i absolventy z našeho kraje.

SPD, lídr Karla Maříková

Karlovarský kraj se díky pandemii onemocnění covid-19 potýká s úbytkem zahraničních hostů, kteří tvořili většinu hostů, což ovlivňuje nejen segment lázeňství a cestovního ruchu, ale také služby navázané. Nepochybně se to promítne do zaměstnanosti a následného odlivu lidí z kraje. Vláda musí v součinnosti s vedením kraje podpořit nejen zahraniční, ale také tuzemský cestovní ruch a vytvořit pro segmenty, které pandemie zasáhla takové podmínky, aby krizové období přežily. Dalším problémem je postupný útlum těžby uhlí, což bude mít vliv také na pracovní trh, proto je nutné přivést do kraje nového investora, který lidem v této oblast nabídne dobře placenou práci. Ideální by byl český investor, tak aby zisky neodcházely do zahraničí a zůstávaly tady v ČR. Jak jsem opakovaně zmiňovala problém našeho kraje je odliv lidí, to je důsledkem špatně zaplacené práce a absence vysoké školy. V neposlední řadě je nutné zlepšit infrastrukturu v kraji a dostavit dálnici Karlovy Vary-Praha, která lidem umožní cestovat za studiem, prací a kulturou, aniž by se lidé byli nuceni právě kvůli tomu stěhovat pryč z kraje.

SPOLU, lídr Jan Bureš

Evergreenem je dostavba dálnice D6. Řešením je přitom celkem jednoduché. Přestat vyhazovat státní peníze za nefunkční polní nemocnice nebo dotace holdingu a zbude i na urychlené dokončení D6. Můžeme tady vymyslet sebelepší transformační projekty, ale bez funkční dálnice nám jsou k ničemu. Za velké téma ale považuji dostupnost zdravotní péče. Chybí praktičtí lékaři, zubaři, ambulantní specialisté, pediatři. Bohužel stát i tady totálně selhal a situace se dramaticky zhoršuje. Řešení? Určitě ne utopické totalitní nápady o povinných umístěnkách. Žijeme ve svobodné zemi a není možné násilím nutit lidem, kde smí žít a kde pracovat. Řešení vidím v pozitivní motivaci. V obcích, kde chybí lékaři, navýšit platby pojišťoven tak, aby to i s třetinou pacientů bylo stejně zajímavé, jako si třeba otevřít ordinaci v Plzni nebo Praze. Obojí pak souvisí i s ekonomickou restrukturalizací kraje. Lázeňství a cestovní ruch jsou důležité, ale i velmi zranitelné. Proto vnímám jako klíčové páteřní průmyslové zóny Cheb, Sokolov a Ostrov. A cílenou podporu státu pro investory v těchto zónách v oblasti výroby, výzkumu a vývoje. Spolu s tím ale musí proběhnout i restrukturalizace školství a vzniknout systém podpory bytové výstavby. Stát musí k restrukturalizaci Karlovarského kraje začít přistupovat komplexně. Tématem je ale i budoucnosti Krušných hor. Musíme najít nějaký kompromis mezi ekonomickým rozvojem a ochranou přírody.

Trikolora Svobodní Soukromníci, lídr Marcel Kučera

Karlovarský kraj je postižen vysokým procentem nezaměstnanosti. Důležitá je vzdělanost a vzdělávání. Chybí zde vysoká škola univerzitního typu. Navrácení se k tradičním učebním oborům a způsobu vzdělávání typu mistr-učedník, kde bude kladen podstatně větší důraz na odborné a řemeslné dovednosti. Problém chybějícího personálu ve zdravotnictví bych řešil takzvanými umístěnkami, kde by se lékař či zdravotní sestra zavázali k min. pětileté službě, ne k okamžitému odlivu odborníků do zahraničí. S tím je spojené jednoznačné zvyšování platů na evropskou úroveň, a to ve všech oborech. Využití jedinečné polohy a unikátního přírodního bohatství k agroturismu, jak ho známe z Rakouska či Švýcarska. S tím související rozvoj a podpora (bio)farem, které by z velké části zásobovaly místní trh regionálními produkty. Zásadní zlepšení infrastruktury, která je nejen ostudou krajskou, ale celonárodní.