Karlovarskému kraji v posledních letech rostly příjmy a s nimi i výdaje, a to zejména investiční. Kraj se v investicích zaměřuje hlavně na opravy silnic, na nemocnice a na další dopravní stavby. Rozšiřují se i krajské dotační programy. Hospodaření kraje i dosud nízkou nezaměstnanost ale těžce zasáhla opatření proti šíření nového typu koronaviru.
Schválené rozpočty kraje v posledních letech měly na příjmové straně 6,5 až 7,2 miliardy korun. Velká část peněz ale krajským rozpočtem jenom protéká. Jde hlavně o peníze na mzdy v regionálním školství, které byly v loňském roce 3,6 miliardy a letos mají být asi 3,8 miliardy korun. Pokud by se tyto peníze z rozpočtu vyčlenily, výdaje na investice kraje se v posledních dvou letech pohybují okolo jedné čtvrtiny všech výdajů, přičemž nejvíce peněz jde na silnice a do nemocnic.
Kromě peněz na investice Karlovarský kraj v posledních letech stále více doplácí na provoz krajských nemocnic. Zatímco ještě před několika lety se zastupitelé přeli i o desítky milionů, nyní už jde z krajského rozpočtu přes 200 milionů korun. Podle opozice jde už o takřka neřiditelný tok financí.
Kraj se ale snaží podporovat ze svých prostředků i obce a další subjekty v regionu.
"V rámci rozpočtu Karlovarského kraje na rok 2020 byla schválena částka ve výši 257,7 milionu korun na příspěvky cizím subjektům, to je na dotace poskytované z rozpočtu kraje v rámci dotačních programů i formou individuálních dotací," uvedla náměstkyně hejtmana Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová (ANO).
Díky rostoucím příjmům, ale i odsouvání některých velkých investic, měl Karlovarský kraj v posledních letech vysoké přebytky hospodaření, a to v řádech stovek milionů korun. Za loňský rok dosáhl kraj dokonce rekordního přebytku ve výši 717 milionů korun.
Podle opozice toho ale kraj nevyužívá. "Přebytkové hospodaření je chvályhodné, nemělo by to ale být na úkor některých oblastí, které jsou pro kraj zásadní. Vidím stále v dlouhodobém horizontu jako nedostatečnou podporu cestovnímu ruchu, ale také technické infrastruktuře, pro vodáky, údržba běžeckých tratí, svižnější zasíťování cyklostezkami. Stejně tak dlouhodobá výraznější podpora lázeňství se až nyní probouzí a dříve byla zcela na okraji zájmu. A stále podfinancovaná je oblast dopravy - stav silnic druhé a třetí třídy," řekl opoziční zastupitel Petr Kulhánek (KOA).
Šance využít přebytku na další rozvojové investice ale zarazila pandemie koronaviru. "Negativní dopady pandemie covid-19 do rozpočtu Karlovarského kraje budou velké, zejména co se týče propadu daňových příjmů kraje. Za první pololetí roku 2020 už kraj pocítil propad daňových příjmů v důsledku pandemie covid-19 ve výši přibližně 250 milionů korun, za celý rok 2020 očekáváme propad daňových příjmů ve výši 600 milionů korun," pokračovala Mračková Vildumetzová.
Z rekordního přebytku tak zastupitelé už schválili 500 milionů na krytí právě těchto ztrát, přičemž 100 milionů už na počátku roku, ještě před koronavirem, poslali na opravy silnic.
I zde má ale opozice výhrady. "Zatímco řada měst již v květnu schvalovala finanční balíčky na podporu domácího ruchu, kraj se teprve nyní rozhoduje, jakou cestou se vydat. Tedy se nějakých opatření dobere na sklonku léta, kdy hlavní sezona pomalu končí," dodal Kulhánek.
Také dosud nízká nezaměstnanost, která ještě na začátku roku byla pod třemi procenty, v důsledku koronavirových opatření rychle roste. V březnu stoupla na 3,1 procenta, v dubnu na 4,3, v květnu na 4,9 a v červnu už na 5,1 procenta. Kraj se tak dostal na třetí příčku podle podílu nezaměstnanosti ze všech krajů, jen těsně za Ústecký kraj. Navíc se očekává i masivní propouštění v Sokolovské uhelné, po kterém by mohla nezaměstnanost vzrůst ještě výrazněji.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
