pondělí 10. května 2021 Blažena

Vlastnit takovou památku byl můj velký klukovský sen, říká novodobý hradní pán Pavel Palacký

Už dvaadvacet let pracuje Pavel Palacký na náročné rekonstrukci hradu, o kterém snil už jako malý kluk. S trochou nadsázky můžeme říct, že vlastní obydlí o velikosti zhruba 130+1. Bylo by ale bláhové si myslet, že zde žije sám s rodinou. Během let se Horní hrad proměnil v kulturní centrum, kde se pořádá řada akcí. Ve velkém sem jezdí přenocovat i návštěvníci, aby zažili pobyt na hradě, kde nejsou svázáni pravidly, jako na jiných památkách.

Hrad byl pravděpodobně založen v druhé polovině 13. století jako součást hraničního opevnění. To však není zcela jisté. Nelze ani vyloučit možnost, že jej založil jeho první známý držitel, loketský purkrabí Mikuláš Winkler. 

Co vím, tak jste Pražák. Co Vás přivedlo na Karlovarsko?

Původem jsem z Moravy po rodu Palackých (Pavel Palacký je přímým potomkem národního buditele Františka Palackého, pozn. autora), ale rodiče žili v Praze, takže jsem se narodil do Prahy. Na Karlovarsko mě přivedl krásný hrad, který jsem si vyhlédl. Hrad jsem vždycky chtěl mít, byla to moje klukovská touha a sen. Mnoho let jsme ho hledat a když narazil na tento, tak jsem hned věděl, že je to on.

Šel jste najisto nebo jste měl v hledáčku i další místa?  

Ano, například Sukoslav nebo hrad Ralsko, který byl roky neprodejný, nakonec se tedy prodal. Anebo náš nejvýše položený hrad na Šumavě Vítkův kámen. Každopádně, když jsem objevil Horní hrad, tak hned patřil k jednoznačným favoritům a naštěstí se dalo s obcí dobře domluvit. Objevil jsem ho v roce 1994, ale to byl ještě v restituci za vysokou cenu a říkali mi, že jsou zájemci i ze zahraničí. Tak jsem si na chvilku dal pauzu a když jsem pak v roce 1999 jel okolo, tak jsem zjistil, že ten hrad stále stojí, je stále stejně krásný a stále bez majitele. Obec za těch necelých deset let, co měla hrad ve svém majetku pochopila, že nesedí na hroudě zlata a že by se mohla s tím bláznem zkusit domluvit a také se domluvila.

Věděl už tehdy onen blázen, čeho chce dosáhnout?

Chtěl z toho mít hezké rekreační místo, kterému se bude věnovat jako koníček. Po několika týdnech a měsících jsem pochopil, že je třeba se tomu věnovat opravdu naplno a přesunout to do té roviny zážitkového a romantického hradu. Zkrátka dovolit si to, co na jiných hradech a státních památkách nemůžete.

V jakém stavu jste hrad vlastně koupil?

Nebyly to jen obvodové zdi. Byl to hrad, který měl sice propadlé střechy nebo držely na posledním kousku vazníku, ale jinak to byl obrovský hrad s pěti paláci, kde se dalo procházet sklepením, dalo se ještě balancovat na polozřícených podlahách komnat. Hmotově to byl stále velký kus objektu. Samozřejmě druhou věcí bylo, že jsme museli všechno vybourat. Nedalo se na nic navázat, na obvodové zdi ano, ale vnitřky se musely vyklidit.

Během druhé světové války byl hrad využíván jako středisko Hitlerjugend. Po válce byl zabaven a připadl do správy státu. V roce 1947 byl po rekonstrukci využíván jako rekreační středisko jáchymovských dolů. Později, do roku 1958, zde sídlil záchytný dětský domov. Od té doby už nebyl využíván a chátral

Zapojil jste známé a kamarády, začátky musely být velmi krušné.

Ano, ale to si člověk vůbec nepřipouštěl, protože jsme byli plní elánu. Takže na několik prvních víkendů se přijelo s partou přátel, kdy se stavěly stany, pak se pořídila maringotka, pak se objednal kontejner na suť. Měli jsme štěstí, že přijel pan stavitel pan Štěpánek z Ostrova, který mnoho let vedl rekonstrukční práce a naučil nás i to, zač je toho loket i ze stavebního pohledu. Udělala se první tisková konference, takže se přijelo mnoho novinářů podívat na toho blázna z Prahy, co si koupil hrad. Takže se o nás víc vědělo a začali se hlásit dobrovolníci a další podporovatelé.

Jak je to s dokumentací?

Dochovalo se toho hodně, ale dostávalo se to k nám postupně. Například jsme se dostali k plánům z doby, kdy hrad vlastnil rod Buquoyů a nechal hrad velmi nákladně přestavět. Takže podkladů pro budoucí rekonstrukce v neogotickém kabátu jsme měli relativně dost, a to včetně pohledů a fotografií.

Zalitoval jste někdy tohoto rozhodnutí?

Ne. Krušná chvíle ale byla, když spadla horní polovina věže, protože v sobě měla kaverny, které nebyly vůbec patrné. To bylo zimě 2002, kdy se utrhla a spadla. Měli jsme tam nové schodiště za půl milionu a doufali jsme, že ji otevřeme. Brali jsme to jako ránu pod pás, ale tehdy jsem nezapochyboval a neřekl si, že hrad prodám.

Co všechno se vám za těch 22 let podařilo vybudovat?

Podařilo se stabilizovat většinu areálu hradu, tedy čtyři z pěti paláců. Dva máme pod finálním zastřešením, zrekonstruovali jsme přes dvacet komnat. Šest z nich slouží jako ubytování, kde máme až 90 lůžek. Máme samozřejmě sociální zařízení, elektřinu, odpady. Dneska je to rodinný zážitkový hrad, kde může kdokoli zažít to, co nikde jinde. Dáváme lidem velkou svobodu. Konají se tu kulturní akce, svatby, školní výlety nebo rodinná turistika. Dostali jsme se daleko, připojili jsme k hradu i park. Další historické stavby máme pod hradem. Rádi bychom samozřejmě vykopali zlatý poklad, protože z kulturního provozu se nedá vydělat na finální rekonstrukci. Poklad nebo štědrý donátor, to bychom opravdu byli rádi.

Závěrem se musím zeptat: Jak vypadá život hradního pána v roce 2021?

To je otázka na tělo! Ten den vypadá zoufale pracovně. Tehdy na začátku se to ještě skládalo z fyzické práce, kdy se tam podepíralo, látalo a teď je to z drtivé většiny administrativa, jednání a telefonáty. Od rána takhle jedu dvanáct hodin denně včetně víkendů. To ale už odoláváme náporu turistů, kterým se tu u nás zjevně líbí a za to jsme samozřejmě rádi. Teď hlavně doufáme, že se nám podaří hrad nějakým způsobem z části naplnit. Myslím, že lidé budou přijíždět. V plánu máme i kulturní akce, kterých se snad dočkáme už v květnu.


Video: YouTube, Památky a příroda Karlovarska

Hodnocení článku je 90 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto archiv Pavla Palackého

Štítky Horní Hrad, Hauenštejn, Karlovarsko, rozhovor, památka, historie

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Dagmar Kadlíková

Byli jsme tam s dětmi z 28.ZŠ Plzeň na školním výletu s přespáním, neskutečný zážitek pro děti i doprovod, skvělý program, např. lukostřelba, ukázka kovářských prací a úplně nejvíc byla noční hra na hradě. Zaměstnanci se ochotně proměňovali v prostoru a čase od kuchařky, až po hradní strašidlo. Všem vřele doporučuji !!!

pondělí, 19. dubna 2021, 15:15

Gyisdi Civrdoin

znám ten hrad z doby totální devastace , byl jsem se tam podívat o prázdninách v r. cca 1965

neděle, 18. dubna 2021, 17:35

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.