Dětský koronavirový syndrom je závažný, může vést k srdečnímu selhání
Zhruba jedno dítě z tisíce, které přijde do kontaktu s onemocněním covid-19, se potýká s agresivní reakcí svého vlastního imunitního systému. To může vést až k srdečnímu selhání. V nemocnici takto skončilo i teprve dvouleté dítě. Průměrný věk dětských pacientů s diagnózou PIMS – TS je mezi sedmi a devíti lety. Pokud se na vše přijde včas, dokáží lékaři dětskému pacientovi pomoci.
„Máme hypotenzního chlapečka s anamnézou čtyřdenní febrilie, průjem, bolesti bříška. Přišel šokový s poruchou prokrvení s těžkou hypotenzí. Dále tachypnoe, tachykardie,“ tak hovoří jedna ze zdravotnic o mladém Danielovi, který se potýká s takzvaným PIMS – TS, tedy vzácným zánětlivým multisystémovým syndromem.
„Od prvních chvil, kdy se z Číny objevily první zprávy, že existuje nová nemoc, víme, že dětská populace je touto nemocí zasažená poměrně málo. Děti, i když se dostanou do kontaktu s koronavirem mají většinou velmi mírné až žádné příznaky. Má to ale jednu výjimku. Už loni si na přelomu března a dubna lékaři v italském Bergamu všimli, že se u části dětí, které byly v kontaktu s koronavirem, začíná rozvíjet nové záhadné onemocnění, které dneska označujeme jako PIMS – TS,“ popisuje Jan Lébl, přednosta Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol.
Tento syndrom může postihnout děti od útlého věku až do dvaceti let. U těchto pacientů se objevují horečky, průjmy, bolesti břicha, nateklé nebo zarudlé dlaně a chodidla a především drobné záněty.
„Je to stav, který se rozvine odhadem u jednoho z tisíce dětí, které se dostaly do kontaktu s infekcí koronaviru. Předpokládáme, že příčinou nemoci je jistá abnormální odpověď imunitního systému. Dojde k zánětu, který postihuje drobné cévy a nejčastěji ty v srdečním svalu. Začíná jim selhávat srdce. Už to naštěstí umíme léčit a ta úmrtnost jsou dvě procenta. Ale i tak jsou to dvě procenta dětí, které do té doby byly zdravé,“ vysvětluje Lébl.
Jak tomu předejít? Řešení zní jednoduše: Prostě se vůbec nenakazit. Říkat, že jde o pouhou chřipku vyvolává u odborníků velké nepochopení a pocity beznaděje.
„Je důležité si uvědomit, že denně umírá až sto lidí, kteří by jinak nezemřeli. Mezi těmi lidmi, kteří umírají jsou lidské osudy, jsou to něčí příbuzní a něčí známý. Není to chřipka,“ uzavírá Lébl.
Karlovarská krajská nemocnice se rozhodla postupně zveřejňovat výpovědi pracovníků z terénu. Výpovědi, které by měl každý z nás slyšet. V rámci tohoto projektu vzniklo i povídání s Janem Léblem
ZprávyVšichni se snažíme, aby každý pacient odešel domů, říká vrchní sestra Lucie Škodáčková
ZprávyMluvíme s pacienty jako kdyby byli součástí naší rodiny, říká sanitářka z plicního oddělení
ZprávyKrizový intervent je tu pro všechny, pro pacienty i vyčerpané zdravotníky
