Václava Rendlová nastoupila do nemocnice jako sanitářka v lednu 2006. Pracuje přímo na plicním oddělení, kde se nyní vše odehrává. A bohužel už nejen tady. Karlovarská krajská nemocnice se rozhodla ukázat boj s koronavirem tak, jak jej vnímají sami zdravotníci. Bez příkras a bez retuše.
Stlaní postele, podávání jídla, přebalování i koupání. To všechno obstarávají sanitáři. S pacienty musí také mluvit a dávat jim naději, že se vše jednou zlepší.
„Říkají nám, že chtějí domů, že už u nás leží moc dlouho. Chtějí za svojí rodinou. Prosí, abychom to už ukončili, že už nechtějí být připojeni na přístrojích. Musíme je uklidnit, říct jim, že vše bude dobré a mluvit s nimi jako kdyby to byla naše součást rodiny. V dnešní době prohráváme. Hodně. Není to jen obyčejná chřipečka. Myslím, že to někteří lidé podceňují. Je to velmi zákeřná nemoc. Přeji si, aby lidé pochopili, že se z toho jednou vyhrabeme, ale musí nám pomoct a trochu se vzpamatovat. V dnešní době nehraje důležitou roli to, že máme zavřené obchody a restaurace, nejdůležitější je lidský život,“ říká Václava Rendlová.
Nemocnice se proto rozhodla postupně zveřejňovat výpovědi pracovníků z terénu. Výpovědi, které by měl každý z nás slyšet.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
