Sněhové závěje a vesnice odříznuté od zbytku světa. Dnes bychom to asi brali jako pohromu a nevídanou kalamitu. Pro naše předky to ale byla zima jako každá jiná. Než začal Český hydrometeorologický ústav dodávat moderní předpovědi, museli si lidé do té doby vystačit s pranostikami a sledováním zvěře. Ta svým chováním v mnohém napověděla.
„Nejhůř bylo v roce 1942, kdy jen na Kraslicku a Nejdecku bylo 2,20 metru sněhu. Sněhová pokrývka se velmi lišila s ohledem na nadmořskou výšku. Zatímco ve městě jako je Nejdek bylo 180 centimetrů sněhu, směrem na Bublavu a Stříbrnou už to bylo přes dva metry. Kolem Přebuzi pak dokonce 3,40 metru,“ popisuje meteorolog Rudolf Kovařík.
Lokality jako je Tepelsko a Toužimsko se často potýkaly se zavátými silnicemi. Odklízecí technika v 50. letech měla co dělat, aby se tam vůbec dostala. Některá místa zůstala i na několik dní zcela odříznuta od světa.
Vyprošťování auta ze závěje u Kladské, zdroj: kniha Historie Vojenského újezdu Prameny
„Když přišly tyto sněhopady, tak byly obce na několik dní úplně nepřístupné. Například Šindelová nebo Přebuz. Tenkrát tam rohlíky, mléko a základní potraviny dovezlo jedno vozidlo, které tam dokázalo dojet. Jinak tam nikdo nejel. Například Prameny se musely zásobovat s předstihem. Za tu zimu se i několikrát stalo, že byli lidé čtyři dny odříznuti od světa. Bylo to ale normální,“ říká meteorolog.
Na konec roku 1978 si jistě mnozí vzpomenou. O silvestrovské noci se teploty během několika málo hodin propadly o téměř 30 stupňů. Teploměry na některých místech Československa ukazovaly i přes -20°C. Všechno zmrzlo, auta, výhybky i uhlí na Sokolovsku. Děti pak měly třítýdenní uhelné prázdniny
Předchůdce ČHMÚ začal fungovat v roce 1954, kdy se sloučily obory meteorologie a hydrologie. Dříve však museli lidé více vnímat své okolí a přírodu. Podle toho mohli dobře odhadnout, jaká zima je ten rok čeká.
„Když se kolem krmítka víc motají sýkorky, tak už to o něčem svědčí. Stejně tak, když vysoká zvěř neodcházela od krmelců dál než na 800 metrů. Meteorologie je předchůdkyně toho, co dříve pravily pranostiky, některé jsou staré i přes 300 let. To je například Josefova pranostika tady od nás z Kraslic, která popisuje Josefovo počasí, že ještě třicet dní po Josefu může padat sníh,“ dodává meteorolog.
Problémy se sněhem neměli jen obyvatelé, ale také armáda. Respektive vojáci ve Vojenském újezdu Prameny. Už od začátku jeho zřízení se objevovaly žádosti o přeložení velitelství.
„Jako důvody k přeložení byly uváděny nedostatek pitné vody, nevybudovaná kanalizace a problémy se zásobováním zejména v zimě, kdy zde byly tři až čtyři metry sněhu. Je zde uvedena i zajímavá skutečnost, že v roce 1941 byly Prameny zásobovány z letadel,“ píše Rudolf Tomíček ve své knize Historie Vojenského újezdu Prameny.
Není tak divu, že vojáci tam kvůli nehostinným podmínkám ani nechtěli sloužit. Co se týče leteckého zásobování, není toto trvzení nikde oficiálně doložené a možná se jedná o fámu, což autor připouští.
Částečný výcvik zde nicméně probíhal až do roku 1954, oficiálně byl Vojenský výcvikový prostor Prameny zrušen na konci června téhož roku. Pobyt armády ve Slavkovském lese přinesl částečný nebo úplný zánik obcí. Po ukončení prostoru byly zdejší stavby strženy, stejně tak i kostely a hřbitovy v Čisté, Lobzích, Vranově a ve Smrkovci.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.