pondělí 10. srpna 2020 Vavřinec

Pesticidy z podzemních vod výsypky bývalého lomu Hájek odstraní unikátní technologie

Za posledních několik desítek let bylo do výsypky bývalého lomu Hájek na Karlovarsku odvezeno skoro 5 tisíc tun škodlivých látek. Pesticidů a dalších na bázi chloru, které vznikaly jako odpad při výrobě postřiků ve Spolaně Neratovice. K jejich odstranění by měl sloužit unikátní systém vědců z Liberce.

Lindan je bezbarvá krystalická látka, která se používala do 70. let v zemědělství jako pesticidní postřik na polích. 

Lindan u lidí vyvolává zvracení, svalovou ochablost či poruchy funkce jater. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny ho také identifikovala jako možný karcinogen a v roce 2009 byl přidán na seznam Stockholmské úmluvy, tedy látek, které dlouhodobě setrvávají v životním prostředí a ohrožují lidské zdraví už při velmi malých koncentracích.

Použitá technologie Wetland +, kterou kterou vyvinula Technická univerzita v Liberci, dokáže vyčistit kontaminované vody, které z této výsypky vytékají do krajiny.  Systém je založen na sérii filtračních a sorpčních polích. Podstatnou složkou je také uměle vytvořený mokřad.

Technologie Wetland+ se obejde bez výstavby budov čističek a bez další zátěže prostředí, na rozdíl od řady jiných sanačních metod, které využívají vysoké dávky chemikálií. Je to technologie také téměř bezúdržbová, která dokáže roky fungovat bez dalšího zásahu člověka. Jen jednou za několik let je potřeba doplnit železo do nádrží,“ uvedl vedoucí realizačního týmu Miroslav Černík.

Další výhodou je to, že technologie nenaruší okolní ráz krajiny, navíc tu přibude mokřad, který poskytne i větší biodiverzitu prostředí. Zbytek filtračních polí by mě být schován pod úrovní terénu. Filtrační pole na výsypce bývalého lomu Hájek se budou rozkládat na rozloze 0,75 hektaru. Do nich bude samospádem přiváděna kontaminovaná voda z výsypky. V první části filtračního pole dojde k sedimentaci kalů, odtud voda proteče do nádrží s železem.

„Při oxidaci železa, což je proces, který známe jako rezivění, se razantně redukují látky v jeho okolí a pesticidy nejsou výjimkou. Máme už bohaté zkušenosti s využíváním železa pro dekontaminaci znečištěných vod, ať už ve formě nanoželeza, nebo ve větších rozměrech. V tomto případě se ukázaly být nejvýhodnější železné špony, ze kterých vytvoříme několikastupňovou průtokovou bariéru,“ říká Černík.

Dále voda proteče nádržemi s rašelinou. K finálnímu dočištění dojde v mokřadu, kde kořenový systém orobince, různých travin a dřevin přirozeným způsobem vodu dočistí, než odteče do přilehlého potoka. Na celý proces bude dohlížet Česká inspekce životního prostředí. Výsypka lomu Hájek bude první lokalitou, kde se se zaváděním této technologie a v tomto měřítku začne, a to v úzké spolupráci se státním podnikem DIAMO, který je vlastníkem a správcem lokality. S budováním filtračních polí se začne 1. srpna 2020.

Podobně velkých skládek je jen v Evropě asi 40 a odhaduje se, že na nich je uloženo 250.000 tun lindanu a pesticidních látek, a jsou vážnou ekologickou záteží. Projekt si proto klade za cíl technologii Wetland+ nabídnout a rozšířit i do dalších zemí.

Ohodnoť článek

Celkem hlasovalo1 čtenářů

Autoři | Foto tuni.tul.cz

Štítky lom Hájek, Hroznětín, Karlovarsko, pesticidy, znečištění, ekologie, univerzita

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.