Dospívající tráví na sociálních sítích a hraním online her čím dál více času. Mezi jedenáctiletými dětmi v Česku přibývá těch, které jsou na těchto činnostech závislé. Poukazují na to data, která jsou součástí rozsáhlé studie Světové zdravotnické organizace (WHO). Data výzkumníci shromáždili mezi dětmi z České republiky ve věku 11 až 15 let, následně je srovnali s dalšími 280 tisíci dětmi ze 44 zemí světa. 

Vědci budou opět intenzivně monitorovat výskyt bělozubky tmavé. Malý hmyzožravec se na Chebsku v posledních dvou letech postupně rozšířil. Vědci díky spolupráci s místními obyvateli získávají cenné poznatky o jeho životě.

Nový savčí druh v Česku, bělozubku tmavou, zkoumají vědci v těchto dnech v různých oblastech na Chebsku. Drobného hmyzožravce původem ze severní Afriky se podařilo zachytit loni na podzim, kdy přesně do tuzemska dorazil, není jasné. Cílem tříletého projektu je zjistit, jaké je aktuální rozšíření bělozubky v západních Čechách, jaké prostředí má v oblibě a jak na její příchod reagují původní domácí druhy rejsků a bělozubek.

Po šesti letech fungování ukončil svoji misi český nanosatelit VZLUSAT-1, který se tak zařadil mezi nejdéle sloužící české satelity v historii. S pozemní stanicí na Západočeské univerzitě v Plzni byla družice v kontaktu do poslední chvíle, než shořela v atmosféře. Zhruba dvoukilové zařízení neslo například rentgenový dalekohled nebo v Česku vyvinutý radiační štít, který ověřil své vlastnosti pro použití při stavbě kosmických lodí a obydlí i na Měsíci či Marsu.

Ve věku 89 let zemřela ve čtvrtek dlouholetá umělecká ředitelka karlovarského filmového festivalu Eva Zaoralová. Uznávaná filmová publicistka se zaměřovala hlavně na francouzský a italský film. V roce 1994 se společně s Jiřím Bartoškou zapojila do úsilí o obnovení prestiže Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary a v roce 1995 se stala jeho uměleckou ředitelkou. Pod jejím vedením se programovému týmu podařilo vytvořit přehlídku srovnatelnou s prestižními světovými festivaly.

K lepší péči o přírodu má pomoci výzkum, který v pohraničí provádí česko-německý tým. Zkoumá historické proměny krajiny mezi obcemi Aš, Rehau, Regnitzlosau, Ebmath a Hranice i tamní vzácné druhy rostlin a zvířat. Daří se jim tam díky omezeným zásahům do přírody, ale i na lokalitu dopadá klimatická změna, řekl v rozhovoru paleoekolog Petr Kuneš z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výsledky vědci postupně zveřejňují na webu.

Tendenci věřit konspiračním teoriím mají zejména lidé s extrémnějšími politickými názory. Vyplývá to z výzkumu, jehož se zúčastnilo 26 zemí včetně Česka. Studie čítající přes 100 tisíc respondentů také ukázala, že víru v konspirace u lidí posiluje to, když jimi preferované politické strany a hnutí neuspějí ve volbách. O výzkumu informovala Akademie věd ČR (AV). Vedli ho vědci z německé Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči, v Česku výzkum koordinovala Sylvie Graf z Psychologického ústavu AV. Studii publikoval prestižní časopis Nature Human Behaviour.

Karlovarský kraj připravuje Krajské inovační centrum. Jde o jeden z prioritních krajských projektů pro evropský Operační program Spravedlivá transformace. Inovační centrum by mělo být v areálu krajského úřadu a poskytnout zázemí pro vývojové záměry firem. Projekt vědeckotechnického parku, který byl přejmenován na Krajské inovační centrum, se přitom vrací na stůl vedení kraje už poněkolikáté.

V Karlových Varech - Počernech znovu odhalili zrestaurovanou pamětní desku profesora fyziky a chemie Josefa Loschmidta. Rodáka z Počeren znají odborníci na celém světě jako zakladatele molekulové a atomové fyziky. Měděná reliéfní deska byla umístěna na své původní místo na činžovním domě, který si nechal Loschmidt před 150 lety postavit. Desku původně na dům umístil místní rodáci už v roce 1936, později ale z domu zmizela.

Množství kyslíku ve sladkovodních jezerech mírného pásu po celém světě rychle klesá. Z velké části to způsobuje změna klimatu. Pokles kyslíku ve sladkovodních jezerech je výraznější než v oceánu a ohrožuje sladkovodní organismy i kvalitu pitné vody a ohrožuje existenci fauny a flory. Vyplývá to z výzkumu, na kterém se podílel i hydrobiolog Josef Hejzlar z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR.