Elektrokola jsou trendem posledních let a těší se čím dál větší oblibě. Dávno neplatí, že si je pořizují pouze senioři nebo méně zdatnější cyklisté. Na kole s elektropohonem jezdí i mladí lidé. Na trhu jsou horská elektrokola, také krosová, městská i silniční. Běžně se s nimi tak potkáme v terénu, na cyklostezkách nebo ve městech a okolí. Kromě nových zážitků, rychlejšímu přesunu, ale i možností, kam se za pomoci elektrického pohonu podívat, mají elektrokola i svá rizika. Cyklista musí jednak pamatovat na bezpečnost v silničním provozu, a také na parametry, které musí jeho e-kolo splňovat, tak aby byl při jízdě stále cyklistou.

Zájem o cyklistiku v Česku roste, její oblibu navíc ještě posílila omezení spojená s covidem. Kromě výletů na kole ve volném čase, stále více lidí využívá jízdní kolo i pro dopravu do zaměstnání, školy nebo za zábavou. Podle zákona je cyklista řidičem nemotorového vozidla a v okamžiku vjetí na silnici nebo cyklostezku, je účastníkem silničního provozu. O tom, že má jízda na kole pozitivní vliv na lidské zdraví, není pochyb. Svým chováním ale nesmí jezdec nikoho ohrozit a myslet by měl i na svoji bezpečnost. Základem je ochranná přilba, která může zabránit těm nejtěžším úrazům. Loni v Česku zemřelo 40 cyklistů, 29 z nich, tedy téměř 73 procent, ji nemělo při nehodě nasazenou na hlavě.

Jízdní kolo se kvůli koronavirové pandemii stalo už druhým rokem téměř nedostatkovým zbožím. Doba a některá omezení spoustu lidí přiměla k tomu, aby na kole začali trávit více volného času. Velký zájem o cykloturistiku se čeká i letos. Vzhledem k tomu, že cyklisté patří mezi skupinu nejzranitelnějších účastníků na silnicích, měli by si uvědomovat možné následky nebo nebezpečí, která na ně v provozu číhají.

Proč turistům náročnou cestu trochu nezpříjemnit? To byla otázka, kterou si položili v obci Krásná na Ašsku a zbudovali tu skromnou útulnu, kde lze složit hlavu nebo přečkat deštivé počasí. Vybavena je velmi prostě. Je tu stůl, lavice a patro, kde mohou lidé na karimatkách a ve vlastním spacáku zdarma přenocovat.

Na Střední lesnické škole ve Žluticích bude letos skládat závěrečné zkoušky přes 30 žáků. Praktické dovednosti se ale musí učit z videí, která po večerech stříhají a upravují jejich učitelé. Řada odborných předmětů se zde vyučuje v terénu, žádnou výjimku ale takové obory nedostaly. Podobnou situaci řeší i Střední škola stravování a služeb, která se zaměřuje na gastronomii a hotelnictví.

Státní podnik Lesy ČR obnovil třetí rybník nedaleko Bečova nad Teplou na Karlovarsku. Projekt za dva miliony korun byl součástí programu Vracíme vodu lesu. Rybník zadrží vodu, což prospěje okolním lesům i mnoha druhům chráněných rostlin a živočichů, uvedla v tiskové zprávě mluvčí firmy Eva Jouklová. Třetí Bečovský rybník leží na Bečovském potoce v Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les a chráněném území Natura 2000 v evropsky významné lokalitě Bečovských lesních rybníků.

V posledních letech je na vzestupu jízda čistou stopou. Především mezi mladými lidmi se oblíbeným dopravním prostředkem především ve městech stává elektrokoloběžka. Skladný a ekologický prostředek, který nás pohodlně dopraví do školy, do práce i za zábavou. Při všech takových cestách se však stáváme účastníky silničního provozu a jsme povinni jednat v souladu s platnou legislativou.

Pro cyklisty platí stejná pravidla silničního provozu jako pro řidiče motorových vozidel. Před jízdou ani během ní nesmí požít alkohol nebo jinou návykovou látku. I když o body nebo řidičský průkaz nepřijdou, mohou způsobit vážnou dopravní nehodu, anebo riskují pokutu. Čísla hovoří jasně a v jejich neprospěch. Pod vlivem alkoholu cyklisté v loňském roce způsobili třicet procent nehod, přičemž většině z nich byla naměřena vysoká hladina alkoholu v krvi, tedy 1,51 promile a více.

Naučná stezka Kladská se nachází nedaleko Mariánských lázní. Návštěvníci se mohou projít kolem rybníka, loveckého zámečku i přírodní rezervace Kladské rašeliny. Správa CHKO Slavkovský les, která se o stezku stará, si navíc nově odnesla i cenu Adolfa Heyduka pro památku nejvíce přátelskou zdravotně znevýhodněným.

Skoro půl století se tu nešetrně těžila rašelina a to až do hloubky sedmi metrů. Do původního stavu se podařilo Perninské rašeliniště navrátit až nyní. Na revitalizaci se podílely Lesy České republiky v rámci podnikového programu Vracíme vodu lesu. Projekt vyšel na osm a půl milionu korun.