Čt 27. 8. 2026Otakar
Z kraje

Na obnovené rašeliniště se vrací vzácné druhy rostlin a živočichů

Zuzana Pešková2 minuty čtení27. 6. 2020, 12:00
rašeliniště v Krušných horách
rašeliniště v Krušných horách · Foto: Lesy ČR

Skoro půl století se tu nešetrně těžila rašelina a to až do hloubky sedmi metrů. Do původního stavu se podařilo Perninské rašeliniště navrátit až nyní. Na revitalizaci se podílely Lesy České republiky v rámci podnikového programu Vracíme vodu lesu. Projekt vyšel na osm a půl milionu korun.

Na Perninském rašeliništi se bezmála půl století průmyslově těžila rašelina. Podle odhadů se jí vytěžilo 600 až 900 tisíců metrů krychlových, často nešetrným frézováním až do sedmimetrové hloubky. Poté bylo území technicky rekultivováno, ale vodní režim na 66 hektarech nejpoškozenější plochy obnovily až Lesy České republiky. 

„V celé zemi vracíme stovkami projektů vodu do krajiny. V této oblasti je naprosto nezbytnou podmínkou rozvoje vegetace. Obnovili jsme tak evropsky významnou lokalitu a přírodní památku. Území bývalo i botanicky mimořádné. Věřím, že zase bude,“ řekl Josef Vojáček, generální ředitel Lesů ČR.

Pro oživení rašeliniště byla klíčová vysoká hladina vody. „Proto jsme v původních odvodňovacích kanálech vybudovali 390 různých přehrážek a dva kamenné vzdouvací objekty, vyhloubili jsme i osm tůní. Kvůli zpomalení odtoku vody se zahrnuly tříkilometrové meliorační příkopy a po celé ploše vznikla kaskáda 24 nízkých rašelinových poldrů zpomalujících povrchový odtok srážek,“ vysvětlil krajský ředitel Lesů ČR Miroslav Rozner z Karlových Varů.

Úpravou prošla i okolní vegetace, zmizely náletové dřeviny. Nově tu naopak lesníci vysadili rašelinné kleče. Oblast je veřejně přístupná, přes mokřiny vede až k molu s pozorovatelnou a informačními tabulemi nový chodník.

Podle Vladimíra Melichara, který projekt inicioval, svědčí proměna místa i návrat k původním přírodním podmínkám řadě ohrožených druhů rostlin i živočichů. Patří mezi ně například šicha černá, klikva bahenní, kyhanka sivolistá, rosnatka okrouhlolistá nebo vzácná ostřice chudokvětá.

 „Místo je také domovem ohrožených druhů hub, třeba holubinky rašelinné nebo rozděrky vzplývavé. Faunu zde zastupují mizející rašelinomilné druhy motýlů, mezi nimi žluťásek borůvkový, perleťovec severní nebo modrásek stříbroskvrnný. Rašeliniště je biotopem zmije obecné a ještěrky živorodé a lokalitu vyhledává i zajímavé ptactvo, jeřáb popelavý, skřivan lesní, linduška luční, bekasina otavní a vzácný tetřívek obecný,“ zmínil Vladimír Melichar.

Tento krušnohorský projekt spolufinancovala Evropská unie prostřednictvím Operačního programu životní prostředí. Podnik v posledních letech obnovil rašeliniště také v Jizerských horách i jižních Čechách a připravuje další čtyři obdobné projekty – opět v Jizerských a Krušných horách a dva v jižních Čechách.

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Při nočním požáru v Chodově hasiči zachránili 11 osob a zkontrolovali 78 bytůSpolečnost

Při nočním požáru v Chodově hasiči zachránili 11 osob a zkontrolovali 78 bytů

Dnes před půl jednou v noci vyjížděli hasiči k požáru výškové budovy v Chodově. Požár vznikl v suterénu a kouř se rozšířil do společných prostor domu, škoda je odhadnutá na milion a půl, devět osob skončilo v nemocnici.

Skoro polovina zraněných dětí v autě. Proč mama taxi není řešení a co funguje?Doprava

Skoro polovina zraněných dětí v autě. Proč mama taxi není řešení a co funguje?

Kampaň Markéta se Zebrou míří na Českou televizi. Data za posledních šest let ukazují nepříjemnou pravdu: téměř polovina dětí zraněných v silničním provozu seděla v autě jako spolucestující. Přivézt dítě ke škole autem tedy zdaleka neznamená přivézt ho bezpečně.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook