Předsedkyní KSČM se dnes na mimořádném sjezdu na pražském Chodově stala europoslankyně Kateřina Konečná. Zvolena byla v prvním kole s velkou převahou. Podle KSČM získala při kvoru 160 celkem 175 hlasů. Její protikandidáti - reprezentant konzervativní části strany Josef Skála 70 a Hana Aulická Jírovcová 63 hlasů. Aulickou před volbou doporučil odcházející předseda Vojtěch Filip.

Těsný úspěch SPOLU před ANO, propadák Pirátů a vymazání ČSSD a KSČM z politické mapy. Tak by se daly ve zkratce shrnout dnes už uplynulé volby do Poslanecké sněmovny. Podle politologa Jakuba Lyska z Univerzity Palackého v Olomouci teď může na první pohled jednoduchou situaci při sestavování vlády komplikovat pouze prezident Miloš Zeman.

Vedení KSČM i ČSSD v Karlovarském kraji vnímá výsledek sněmovních voleb jako zklamání. Z obou stran zároveň zaznívá potřeba výsledky vyhodnotit a začít se změnami, řekla krajští předsedové. KSČM i ČSSD v kraji získaly pod čtyři procenta hlasů. Obě strany také vypadly ze Sněmovny.

Volby do Sněmovny v Karlovarském kraji vyhrálo ANO, získalo 33,06 procenta hlasů. Na druhém místě je koalice Spolu, má 20,22 procenta. Třetí PirSTAN dostali 14,23 procenta hlasů. Vyplývá to z výsledků sněmovních voleb na www.volby.cz. Voleb se v kraji zúčastnilo 57,10 procenta voličů.

Sněmovní volby podle průzkumů opět vyhraje vládní hnutí ANO před koalicemi Spolu a Piráty se STAN. Poslanci zůstanou SPD i KSČM. ČSSD naopak hrozí odchod z dolní komory, v níž by tak zůstalo osm stran a hnutí místo původních devíti. Z neparlamentních uskupení má nejblíže k překonání hranice pro vstup do Sněmovny hnutí Přísaha bývalého policisty Róberta Šlachty. Vyplývá to ze srovnání průzkumů, které agentury provedly od letošního května.

České tvůrčí osobnosti se staly tvářemi politické iniciativy pod záštitou spolku Dekomunizace. Iniciativa vyzývá lidi k účasti u voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a jejím hlavním cílem je, aby lidé volili demokratické strany a tím vyloučili KSČM z Parlamentu. Podle poslance Jiřího Dolejše, který za KSČM kandiduje v Praze, podobné iniciativy žijí z minulosti, která jako argument podle něj nestačí.

Kandidátní listiny do říjnových sněmovních voleb podalo v Karlovarském kraji 17 politických subjektů. Je to méně než před čtyřmi lety, kdy kandidovalo 21 stran, hnutí a koalic. Krajský úřad má nyní čas na kontrolu, případné doplnění a následně zaregistrování, případně odmítnutí kandidátky.

Za největší problémy Karlovarského kraje považuje většina lídrů kandidátek pro volby do Poslanecké sněmovny dopravu, zdravotnictví, absenci vysokého školství nebo odliv lidí z kraje. Aktuálním tématem jsou i dopady koronavirové epidemie v kraji zejména na lázeňství a cestovní ruch. Lídři poukazují také na problémy spojené s odklonem od těžby hnědého uhlí a dopady na ekonomiku. Vyplývá to z ankety mezi politickými subjekty, které se ve volebních průzkumech dlouhodobě pohybují kolem tří a více procent. Odpovědi jsou řazeny abecedně podle názvů stran. Lídr ČSSD Tomáš Svoboda neodpověděl, stejně tak není v aneketě zahrnuta odpověď hnutí Přísaha, která v Karlovarském kraji zatím nezveřejnila svého lídra

Karlovarské zastupitelstvo schválilo nákup ubytovny v Charkovské ulici. Chce tím řešit dlouhodobou situaci, kdy obyvatelé ubytovny narušovali pořádek v okolí a opakovaně si na ně stěžovali obyvatelé okolních domů. Celkem 73 bytových jednotek a šest nebytových prostor by město mělo koupit za 74,67 milionu korun.

Před čtyřmi lety lídři kandidátek do sněmovny v Karlovarském kraji označovali za své cíle v případě zvolení urychlení dostavby dálnice D6 a napojení na Německou dálniční síť, vznik veřejné vysoké školy v kraji nebo podporu lázeňství a cestovního ruchu. Do parlamentu se po volbách dostali tři zástupci za ANO a po jednom za SPD a Piráty. Na vládě se ale podílela i ČSSD a nepřímo také KSČM, která ji podporovala. Jak vidí dnešní lídři nejvýznamnější stran výsledky práce poslanců z Karlovarského kraje za poslední čtyři roky?