„Váš cestovní očkovací průkaz, prosím…“ I tak by se vás mohli ptát na státních hranicích. Očkovací cestovní pasy se staly tématem minulého týdne. Je to další téma, které rozděluje českou společnost přesně na polovinu. Alespoň podle hlasování na Twitteru.

A je to tady zase! Po fiasku s registrací seniorů nad 80 let do rezervačního systému na očkování proti covidu, vymýšlejí někteří členové vlády, jak získat zpět na svoji stranu důchodce. Zejména když nám klepou na dveře parlamentní volby a senioři jsou stále ještě silnou voličskou základnou, která by mohla udržet u moci především vládní hnutí ANO. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) teď v hodině nejtěžší vytáhla z rukávu oblíbený, i když už hodně otřepaný trik s rouškovným pro seniory.

Víte, že nebudete mít takový výběr potravin, budou dražší, budete splácet ještě vyšší schodek rozpočtu a asi nám zkomplikují vývoz aut? To vše jsem pro vás za pouhé tři dni tohoto týden zařídil. Čtěte dál, řeknu Vám o tom více.

Armáda včetně členů aktivních záloh výrazně pomáhá zvládat současnou situaci s pandemií koronaviru. Vláda se k ní ale přesto obrátila zády, když mj. vyškrtla 10 miliard, které měly být určené na investice. Pokud peníze armáda nedostane, bude se z ní postupně stávat skanzen nebo spíše nejdražší vojenské muzeum na světě.

Znovu se ukázalo, že v krizi se ukáže reálná efektivita fungování systému. A také to, že každý systém je tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek. V Česku opozice právem ve Sněmovně křičí, že očkování proti covidu nefunguje a je selháním vlády. V Izraeli proočkovali za tři týdny 20 procent populace. Z českého pohledu to zní skoro jako zázrak. Je to jejich zázrak nebo naše selhání?

Jmenuju se Tereza, jsem míšenka a jsem adoptovaná. V české společnosti si připadám tak trochu jako liči. Podobně jako banánové děti, které se narodily vietnamským rodičům, ale vyrostly v Evropě, se i já cítím uvnitř bílá, ale na povrchu vypadám prostě jinak. Rozhodla jsem se psát o svých zkušenostech s tím, jak se s touhle nálepkou v České republice žije. V dalším příběhu se podíváme na zámek Boskovice, kde jsem pracovala jako průvodkyně.

Titanic se potápí, ale na jeho palubě se stále hraje a tančí. Jako Titanik si představuji naši republiku, která se aktuálně potápí v moři očkovacích problémů, ačkoliv vláda se nás denně v celé řadě svých prohlášení snaží přesvědčit o pravém opaku.

Denně diskutuji se svým otcem na téma očkování seniorů proti covidu. Je mu 84 let, nemoci se velmi bojí a už několik měsíců ví, že se chce nechat očkovat. V posledních dnech omezil z obavy před nákazou svůj pohyb venku mimo domov na minimum. Jedinou naději vidí v očkování, které pro něj představuje pomyslné světlo na konci tunelu. Ví, že bez něj se situace těžko vrátí k normálu.

Dávat lidem, kteří budou očkováni proti koronaviru výhody v podobě možnosti účastnit se kulturních akcí anebo navštěvovat restaurace je možná epidemiologicky lákavé, ale viděno všemi ostatními společenskými měřítky je to špatně.

Na Vánoce se každý těší, že usedne večer s rodinu ke společné večeři. Tráví společný čas, na Instagram nahrají šťastnou fotku, kde je všechno úžasné, lidé krásní a zdraví, všichni se milují a všechno je bezstarostné. Gratuluji, buďte rádi. Nám Ježíšek nadělil koronavir.