Končící školní rok ovlivnily epidemie covidu-19 i příchod uprchlíků z Ukrajiny

Dopady covidu-19 na výuku se zabývalo školství zejména v první polovině školního roku. Školy se sice proti předchozímu roku už plošně nezavíraly, ale řada tříd se přesto dostávala opakovaně do karantény, ve které se učila na dálku. Na podzim a v zimě také výuku doprovázelo pravidelné testování žáků i zaměstnanců škol na koronavirus. Opatření proti onemocnění se ve školách rušila postupně od poloviny února, kdy se vývoj epidemie začal zlepšovat.

Koronavirovou krizi v zápětí vystřídala další mimořádná situace, když Rusko 24. února napadlo Ukrajinu a do Česka začaly přicházet desítky tisíc ukrajinských uprchlíků. Téměř polovina z nich byly na jaře děti. Některé z nich nastoupily hned do českých škol, další do nově vytvořených ukrajinských tříd nebo se učily na dálku se svou školou na Ukrajině. Ministerstvo prodloužilo uprchlíkům termíny, do kdy si mohli podat přihlášky na střední školy a stanovilo pro ně zvláštní termín zápisů do mateřských a základních škol pro příští školní rok. Podle odborníků bude problém s místy pro Ukrajince ve školách hlavně v Praze, kde je uprchlíků nejvíc. Úřad proto připustil, že by pro ně mohly vznikat i samostatné ukrajinské třídy.

Bývalý ministr Plaga na úřadu zůstal jako Gazdíkův politický náměstek a nový ministr se přihlásil k práci svého předchůdce. Avizovanou kontinuitu uvítala řada organizací ve školství. Jako první legislativní změnu podepsal Gazdík na přelomu roku Plagou připravenou novelu vyhlášky, kterou se maturantům prodloužil čas na napsání didaktických testů.

V únoru ministerstvo zveřejnilo nový návrh úpravy zákona o pedagogických pracovnících, o jehož změně se jednalo už v předchozím volebním období. Sněmovna před volbami schvalování novely nedokončila. Nová úprava počítá s nastavením valorizace platů pedagogů v poměru k průměrné mzdě v ČR, zavedením takzvaného adaptačního období pro začínající učitele, pozicí provázejícího učitele na praxi či zpřístupněním učitelského povolání lidem bez pedagogické kvalifikace. Gazdík již dříve uvedl, že by ji vláda mohla probrat koncem června.

Výrazný růst výdělků ve školství letos zpomalil. Učitelům se od ledna zvedl základ platu neboli tarif o dvě procenta, výdělek nepedagogů ve školách se zmrazil. Školské odbory požadují pro nepedagogy přidání a kompenzaci vysoké inflace pro ostatní. Začátkem června kvůli tomu vyhlásily stávkovou pohotovost. Gazdík přislíbil pro nepedagogy od září 1,75 miliardy korun navíc, učitelům by podle něj měly platy narůst od ledna. Průměrný plat učitelů byl loni podle údajů ministerstva školství 47.590 korun hrubého měsíčně, nepedagogičtí pracovníci škol brali v průměru 26.261 korun. Průměrná mzda v ČR byla podle dat Českého statistického úřadu 37.839 korun.

Minulý víkend Gazdík oznámil, že k 30. červnu rezignuje. Rozhodl se tak poté, co média informovala o jeho stycích s podnikatelem Redlem, který patří mezi obviněné v kauze pražského dopravního podniku. Ministrem školství se od července zřejmě stane Vladimír Balaš, hnutí STAN v pátek po zasedání svého celostátního výboru oficiálně oznámilo, že ho do čela ministerstva školství navrhne. V pondělí se s Balašem osobně sejde premiér Petr Fiala (ODS).

Nový ministr bude mít za úkol mimo jiné pokračovat v rozpracovaných úpravách učebních plánů pro školy, zastupovat resort při předsednictví ČR v EU a vybrat nové vedení Cermatu, který připravuje maturitní a přijímací zkoušky. Bývalou ředitelku Cermatu Michaelu Kleňhovou odvolal Gazdík v květnu kvůli nespokojenosti s fungováním organizace.