Michaela Mrázková z Chebu vystudovala University of Groningen v Nizozemí. Pomohl ji k tomu stipendijní program Scholarship, který je určen studentům středních škol a gymnázií z celé České republiky. V následujícím rozhovoru Michaela popsala, jak studium v zahraničí probíhá, v čem pomáhá zmiňovaný stipendijní program a jaké je pro absolventa zahraniční univerzity uplatnění v České republice.
Michaelo, pocházíte z Chebu a vystudovala jste univerzitu v Nizozemí. Jak složité je pro mladého člověka pocházejícího z malého města jako je Cheb, získat místo na univerzitě, třeba právě v Nizozemí?
V cestě na zahraniční univerzitu mi hodně pomohlo studium na gymnáziu Open Gate, kam jsem nastoupila ve 14 letech. Tam probíhala celá výuka v angličtině, a navíc jsem měla možnost absolvovat mezinárodní maturitu, takže jsem měla dveře otevřené prakticky kamkoliv do zahraniční.
Získat místo na zahraniční univerzitě je samozřejmě možné i z pozice studenta běžného gymnázia v Chebu, většina univerzit nebude mít problém s uznáním české maturity. Je ale důležité připravit se dostatečně dopředu, a mimo jazykových kompetencí si také pohlídat termíny různých přijímacích testů. Uzávěrky přihlášek na vysoké školy v zahraničí jsou totiž typicky mnohem dříve než na české školy.
Řekla bych, že složitější, než získat místo na univerzitě, je zajistit si financování a následně ustát samotné studium a život v zahraničí.
Co musí student splňovat, aby získal stipendijní program a jak moc složité je jeho vyřízení?
Velmi důležité je vysvětlit motivaci ke studiu konkrétního oboru v zahraničí, a ukázat dlouhodobý zájem a aktivitu v dané oblasti. Mimo to je samozřejmě klíčová jazyková připravenost, i dosavadní akademické výsledky. Proces výběru stipendistů má 2 kola. Uchazeči nejprve vyplní přihlášku, která má několik částí - dosavadní akademické výsledky, mimoškolní aktivity / pracovní zkušenosti, publikace, motivace ke studiu, výběr škol, esej, a doporučující dopis. Na vyplnění přihlášky mají studenti typicky několik měsíců. Komise následně z těchto přihlášek vybere ty nejlepší uchazeče, kteří jsou pozváni k interview.
Co vše mladý člověk v rámci stipendia získá a jak moc náročné (zejména finančně) studium na univerzitě v zahraničí je pro jeho rodinu a rodiče?
Pokud se uchazeči podaří stipendium získat, dostane nejen příslib finanční podpory na celé studium (pod podmínkou dobrých průběžných studijních výsledků), ale zároveň se stane součástí komunity stipendistů, kteří si navzájem pomáhají a sdílejí své zkušenosti.
Co se týče finanční náročnosti studia v zahraničí, hodně záleží na konkrétní zemi. Například studium v Nizozemí je výrazně méně finančně náročné než studium v USA nebo Velké Británii (obzvláště po brexitu). Je nutné vždy zvážit jednak tuition fees (poplatek univerzitě za studium), ale i náklady na život (ubytování, strava atd.). Například ve Švýcarsku jsou relativně nízké poplatky za studium, životní náklady jsou ale vysoké.
I v případě získání stipendia se předpokládá, že si student bude část nákladů hradit z vlastních zdrojů, v závislosti na možnostech rodiny.
Nyní už ale pojďme k samotnému studiu. Vaším oborem je umělá inteligence, což není úplně běžný obor. Měla jste vybraný i nějaký obor, který je možné studovat v České republice, případně třeba přímo v západních Čechách odkud pocházíte?
V roce 2017, kdy jsem v Nizozemí začala studovat, se v Česku obor Umělá inteligence nabízel pouze jako magisterský obor. Studenti, kteří se zde chtěli zabývat umělou inteligencí, tedy nejprve vystudovali obor Obecná informatika (například na „Matfyzu“ nebo ČVUT) a následně se specializovali v oblasti umělé inteligence. Díky tomu, že jsem studovala na gymnáziu v Praze, jsem se po univerzitách v Západních Čechách nerozhlížela, nicméně určitě se tam dá studovat klasická informatika.
Rozhodla jste se pro studium umělé inteligence. Co si máme pod tímto pojmem představit a v jakém oboru se chcete v budoucnu realizovat?
AI je odvětví informatiky, které se zabývá strojovou inteligencí, tedy schopností počítačů řešit komplexní problémy po vzoru lidské inteligence. Tento obor do velké míry staví na matematických oborech statistiky a pravděpodobnosti, a spadá pod něj velká škála přístupů, jako například známé strojové učení (ML) a neuronové sítě.
Když se řekne umělá inteligence, většina lidí si představí robota. Jsou nebo budou roboti produktem vaší budoucí práce?
Jsem zaměřena spíše na software (počítačové programy), takže roboti ve své fyzické podobě součástí mojí práce (alespoň prozatím) nejsou.
Chcete propojit umělou inteligenci s medicínou. Co konkrétního si pod tímto propojením máme představit?
Možnosti využití umělé inteligence ve zdravotnictví jsou široké - od výzkumu až po využití v klinické medicíně a diagnostice. Umělá inteligence je skvělý nástroj pro zpracování a vyhodnocování velkého množství dat. Aktuálně se nejvíce setkáváme s tzv. supervizovaným učením (skupina algoritmů, která pro učení využívá zpětnou vazbu z trénovacích dat), které využíváme např. při vyhodnocení radiologických snímků pacienta na základě informací z velkého množství historických snímků, které vyhodnotili lékaři.
Obor, který jste absolvovala je bakalářský. Co vás čeká po skončení tohoto bakalářského studia?
Již během studia jsem začala pracovat na pozici datového vědce v oblasti NLP (zpracování přirozeného jazyka), a také založila firmu HealthBase v oblasti digitalizace zdravotnictví a s těmito aktivitami pokračuji i po ukončení bakalářského studia.
Předpokládám, že součástí studia na univerzitě v Nizozemí je i praxe. Kde jste ji absolvovala?
Praxe úplně běžnou součástí studia AI v Nizozemí není. Studium je orientováno velmi teoreticky, a díky náročnosti studia nemá většina studentů kapacitu začít během studia pracovat v oboru. Pokud se přeci jen student rozhodne absolvovat stáž nebo začít pracovat, je na něm samotném, aby si pozici zajistil, a dokázal ji zkoordinovat se studiem.
Po studiu jste se rozhodla zůstat v České republice. Když se podíváme na současnou situaci ohledně nemoci covid-19, lze nějak využít umělou inteligenci a v čem by byla přínosem v boji proti pandemii?
Jsem již přes rok v Praze, kde pracuji a také rozvíjím své podnikatelské aktivity. Lokalita mě v mé práci nelimituje - dokážu pracovat vzdáleně prakticky odkudkoliv. Přemýšlím, že se na čas opět přestěhuji do zahraničí, až se situace ohledně covid-19 ustálí.
Nejviditelnější přínos AI během pandemie byl pravděpodobně ve vývoji vakcíny, kde se AI využívala pro pre-selekci vhodných molekulárních kandidátů pro klinické testování, což velmi urychlilo vývoj vakcín a jejich nástup na trh.
Poslední otázkou se ještě jednou vrátím ke stipendijnímu programu. Co byste doporučila studentům, kteří si nyní vybírají vysokou školu pro své další studium nebo třeba i těm, které to bude čekat v příštím roce?
Zamyslete se nad svou motivací pro studium daného oboru, i proč ho chcete studovat právě v zahraničí. Jakou přidanou hodnotu pro vás studium na dané univerzitě má? Myslete na to, že ne vždy budou nejprestižnější univerzity jako Oxford a Cambridge nejlepší pro studium vašeho oboru.
Bakala Foundation je rodinná nadace manželů Zdeňka a Michaely Bakalových založená v roce 2007. Jejím cílem je dlouhodobě podporovat studenty na jejich cestě ke kvalitnímu vzdělávání a tím nejen pomáhat realizovat jejich sny, ale i zlepšovat společnost jako celek.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.