Karlovarský kraj se obrátí dopisem na vládu se žádostí, aby přijala taková legislativní opatření, která by umožnila přechod na nízkoemisní paliva a zároveň udržela v provozu centrální zásobování teplem (CZT) pro občany za rozumnou cenu. Podle hlavního dodavatele tepla v Karlovarském kraji, Sokolovské uhelné, bude následujících asi pět let kritických, nové zdroje ještě nebudou stát a staré na uhlí se už nevyplatí provozovat. Potřebuje proto od státu provozní podporu.
Snahu Sokolovské uhelné překlenout následující roky bez drtivého dopadu na cenu tepla Karlovarský kraj jednoznačné podporuje. „Je to apel Karlovarského kraje na to, aby byla přednostně přijata legislativa umožňující přechodné řešení přechodu z uhelného zdroje na plynové tak, abychom dokázali udržet centrální zdroje tepla za stabilní cenové úrovně pro 50.000 domácností v kraji," řekl k obsahu dopisu vládě hejtman Petr Kulhánek (za STAN).
Předseda dozorčích rad Sokolovské uhelné a SUAS Group Pavel Tomek už delší čas upozorňuje na to, že cena tepla může v nejbližších letech výrazně narůst. Mění se totiž celá energetika. Zatímco současné uhelné zdroje byly stavěny primárně na výrobu elektřiny a teplo bylo až druhotným produktem, dnes je kvůli cenám emisních povolenek výroba elektřiny už ztrátová, a tak zdražuje i výroba tepla. Navíc není v průběhu roku kontinuální, ale kolísá podle ročních období.
„Potřebujeme najít mechanismy, abychom byli schopni najít pro naše zdroje podmínky, za kterých lze udržet ekonomiku na udržitelné úrovni. Klidně i s kladnou nulou, abychom to těch pět let byli schopni udržet, protože v době jejich provozu budeme dobudovávat nové technologie tak, abychom ty staré mohli za pět let vypnout," řekl Tomek.
Podle odhadů by provozní podpora pro elektrárnu Tisová, která zásobuje teplem Sokolov a okolní obce, byla asi 100 až 200 milionů ročně, v případě kombinátu Vřesová by mělo jít o asi 500 až 600 milionů korun ročně, uvedl Tomek.
I když se částky zdají na první pohled vysoké, jak dnes upozornil hejtman Kulhánek, z Karlovarského kraje odchází každoročně na platbách za emisní povolenky státu asi 3,8 miliardy korun. Podpora provozu zdrojů, které by udržely ceny tepla na přijatelné úrovni, by tak byla jen malou částí z toho, co z kraje do státní pokladny odchází.
Pokud by se cena tepla řídila pouze náklady na jeho výrobu, podle Tomka by v následujících jednom až dvou letech, jeho cena šla vzhůru o desítky procent, v dalších letech pak až o násobky současné ceny.
V rámci budování nových zdrojů plánuje Sokolovská uhelná vybudovat nový paroplynový kotel, nový kotel na spalování více druhů paliva a další zařízení. Podle Tomka by mělo jít o investice asi za pět miliard korun. Je ale pravděpodobné, že ani s nízkoemisními nebo bezemisními zdroji nebude možné vyrábět teplo bez provozní podpory, odpadnou ale vysoké náklady na platby za emisní povolenky, doplnil.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
