Karlovarský kraj dostal z EU za 20 let asi 42,4 miliard korun, přesto stále zaostává

Viditelně se evropské dotace podepsaly na vzhledu měst v kraji. Například v Chebu se díky díky nim rekonstruovala pěší zóna, kdysi zanedbaný levý břeh Ohře pod hradem se změnil ve sportovní areál za více než 110 milionů, bezmála 200 milionů stála revitalizace Zlatého vrchu. Dohromady Cheb získal přes miliardu korun.

Karlovy Vary čerpaly desítky milionů zejména na projekty regenerace Staré Role. Peníze šly i na investice do rekreace a sportu. Obnoven byl areál Rolava, meandr Ohře, stavěly se cyklostezky nebo lávka. Vůbec nejdražší byly stavby v areálu KV Areny, a to krytý bazén za 282 milionů a venkovní bazén za 23,5 milionu korun, hala pro míčové sporty za 120 milionů korun nebo Centrum zdraví a bezpečí za 51 milionů korun. V Sokolově vznikla za evropské peníze například moderní budova Integrované střední školy technické a ekonomické, její výstavba stála zhruba 200 milionů korun. Za 110 milionů korun postavili ve městě nový dopravní terminál.

I silniční síť doznala díky evropským dotacím výrazné změny. Vybudoval se obchvat Chebu za 400 milionů korun, obchvat Mariánských Lázní za 266 milionů korun, ale hlavně řada silnic nižších tříd. Z památek šly velké evropské dotace například do obnovy kláštera v Teplé zhruba za půl miliardy.

"Je nezpochybnitelné, že dvě desítky let členství v EU se také v Karlovarském kraji projevily velmi pozitivně. Určitou bariérou v čerpání podpory byla, je a bude poměrně výrazná administrativní náročnost," řekl hejtman Karlovarského kraje a někdejší primátor Karlových Varů Petr Kulhánek (za STAN).

"Druhou bariérou využívání evropských zdrojů je také skutečnost, že někdy nastavené podmínky programů neumožňovaly realizovat projekty podle skutečných potřeb žadatelů, ale projektové záměry se musely buď přizpůsobovat podmínkám nebo přímo hledat projektové záměry, které nebyly prioritní," doplnil Kulhánek.

Míní, že cílená bonifikace postižených regionů, mezi které patří i Karlovarský kraj, měla být výraznější. "Svírání nůžek mezi ČR a průměrem EU je jasně prokazatelné už tím, že z čistého příjemce se ČR stane brzy čistým plátcem, rozdíl se eliminoval. Avšak u Karlovarského kraje stále držíme status méně rozvinutého regionu, kde se diference v řadě oblastí odstranit nepodařila i kvůli tomu, že mnohdy byla podpora plošná, nikoliv zohledňující skutečný stav regionů," řekl Kulhánek.

Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) v roce 2004, když Česká republika vstupovala do Evropské unie, činila průměrná mzda v kraji 15.380 korun, což tehdy bylo 88,06 procenta celostátního průměru. Loňská průměrná mzda v kraji činila 37 470 korun, což je 86,45 procenta průměrné mzdy v ČR.

V roce 2004 činil roční hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele v Karlovarském kraji 234 576 koruny, 77,76 procenta celostátního průměru. Podle údajů ČSÚ z roku 2022 HDP na obyvatele stoupnul v Karlovarském kraji nominálně na 377.886 koruny, ale ve srovnání s celostátním průměrem je to 59,51 procenta.

Při porovnání objemu dotací bez započtení těch, které mířily do státních institucí, získala podle dat analytické společnosti CRIF nejvíce Praha, a to 16 procent z celkového objemu, v Jihomoravském kraji to bylo 13 procent a po 11 procentech patří Středočeskému a Jihomoravskému kraji. Na tyto čtyři kraje připadla více než polovina dotací z programů EU. Karlovarský kraj se podílel dvěma procenty.

"Asi se očekává, že vyzdvihnu možnosti, které členství ČR v EU přineslo, jako je rozšíření trhů, podpora investic do obnovitelných zdrojů energie a udržitelných technologií, zároveň i přístup k různým fondům a finančním nástrojům určeným pro projekty v oblasti energetiky. Nicméně zároveň s tím jde ruku v ruce míra byrokracie, která vytváří enormní administrativní zátěž pro firmy, i to, že by EU měla více zohledňovat potřeby a specifika jednotlivých zemí a regionů," řekl ČTK Pavel Tomek, předseda představenstev Sokolovské uhelné a SUAS Group, firem, které patří mezi největší producenty ekonomického výkonu kraje a jsou jedněmi z největších zaměstnavatelů.

Od roku 2007 do 2013 šlo do kraje 28,136 miliardy korun z unie, z toho nejvíce z Operačního programu doprava, a to 41,45 procenta. Za tyto peníze se opravovaly zejména silnice druhé a třetí třídy. Objemově druhým nejvýznamnějším programem byl ROP Severozápad. Jeho podíl na celkových dotacích byl více než čtvrtinový. Zároveň ale přerozdělování dotací přímo v regionech v ROP Severozápad vedlo k obviněním a soudním řízením, která dosud neskončila.

V letech 2014 až 2020 činil objem dotací 16,640 miliardy korun, nejvíce přes Integrovaný regionální operační program (IROP), a to celkem 28,56 procenta dotací, následně přes Operační program Doprava (18,06 procenta).

V programovacím období 2021 až 2027 zatím žadatelé z Karlovarského kraje dostali či mají dostat celkem 3,492 miliardy korun, nejvíce šlo přes Operační program Zaměstnanost+ (28,67 procenta) a přes IROP (22,19 procenta). Navíc může Karlovarský kraj začít čerpat dotace z fondu Spravedlivá transformace, který podporuje přeměnu uhelných regionů a týká se výhradně Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje.