Vloni na podzim získal Spolek Političtí vězni.cz do svého vlastnictví bývalou důlní převlékárnu na jáchymovské Rovnosti. Rok na to se v budově, která je jednou z posledních původních v okolí, sešly desítky lidí. Členové týmu záchrany Řetízkárny uspořádali první listopadovou sobotu dušičkové setkání. Představili v rámci něj různé způsoby, jak lze neblahou minulost připomínat.
Členové Spolku Političtí vězni.cz se do Krušných hor vydávají přes dvacet let. Po obnově Naučné stezky Jáchymovské peklo v roce 2015 se aktuálně snaží o rekonstrukci řetízkové šatny z 50. let minulého století na jáchymovské Rovnosti. „Od loňského podzimu se nám podařila spousta úžasných věcí. Jsem rád, že místní komunita skvěle funguje,“ řekl k záchraně takzvané Řetízkárny jeden z členů Spolku Političtí vězni.cz, archivář Jaroslav Vaňous. Spolu s ostatními dobrovolníky se za poslední rok zúčastnil několika úklidových brigád, díky kterým prostor už dnes slouží jako míso k setkávání. Finančně na ně přispěl Karlovarský kraj i město Jáchymov.
Řetízkárna by se měla v budoucnu stát vzdělávacím a komunitním centrem. Rekonstrukce objektu, jejíž autory bude architektonické studio Cosmo, vyjde odhadem na 40 milionů korun. Spolek nedávno zažádal o dotaci v rámci přeshraničního programu Interreg Česko - Sasko. Místo už teď udržuje v dění. „Setkáváme se zde při příležitosti Svátku zesnulých. S kolegy se neustále snažíme hledat důvody, jak rozšiřovat komunitu zájemců o téma. Přátele Řetízkárny sem chceme zvát, ač zatím nemáme ani střechu,“ vysvětlil předseda Spolku Političtí vězni.cz a iniciátor projektu Tomáš Bouška.
Budova bývalé důlní převlékárny, která má sama o sobě kolem 400 metrů čtverečních, byla součástí největšího československého lágru Rovnost. Spolek Političtí vězni.cz společně s ní získal i osmitisícovou parcelu. „Před Řetízkárnou chceme ve spolupráci s Nadací Via vybudovat komunitní zahradu,“ uvedl Bouška. Ještě předtím by však mělo dojít k rekonstrukci Palečkova hrádku, který se nachází kousek od pozemku spolku, na území města Jáchymov. Na obnově miniatury hradu, který si údajně nechal postavit nechvalně proslulý dozorce František Paleček tamními vězni, pracuje restaurátor Jiří Pavlík.
Bouška Palečkův hrádek považuje za mystérium. „Nikdo neví, kdy byl přesně postaven. Nedaří se nám dohledat ani původní fotky,“ zmínil. Pavlíkovi se zatím podařilo stavbu odkrýt. V dalších fázích rekonstrukce ji chce dostat do původní podoby. „Základy jsou větší než samotný hrad. Nějaká konstrukce zde musela být už předtím. Zatím se mi podařilo najít trojramennou lampu a zřejmě cimbuří, které se nacházelo před parkánem,“ popsal restaurátor Pavlík.
První listopadovou sobotu využil tým záchrany Řetízkárny k symbolickým aktům. „Chystáme se do budovy zavěsit hák na řetízku, který muklové využívali k sušení pracovních oděvů. Není sice přímo z Rovnosti, ale k místním táborům vztah má. Původně se nacházel v šatně na nedaleké Svornosti,“ uvedl Bouška. Spousta lidí podle něj totiž nechápe označení Řetízkárna. Historii jáchymovských lágrů chce veřejnosti přiblížit různými způsoby. „Snažíme se o propojení co nejvíce oblastí. Navázali jsme například spolupráci s Halou 40, ze které vzešla tematická 3D laserová vizualizace z dílny Honzy Slaniny, kterou jste o Dušičkách měli možnost vidět,“ upřesnil svou myšlenku.
Podle krušnohorského spisovatele, ředitele Destinační agentury Krušnohoří a dlouhodobého podporovatel projektu Štěpána Javůrka jsou aktivity Spolku Političtí vězni.cz přesně tím, co Krušné hory potřebují. „Většina lidí z regionu je zvyklá o věcech mluvit, ale reálně nic moc nedělat. Jsme svědky toho, že tým kolem Tomáše Boušky skutečně koná, čemuž fandím,“ konstatoval Javůrek. „Okolí je poznamenáno řadou historických traumat. Ano, dokážeme se otevřeně bavit o válce, protože lze vinu hodit na Němce. Problematiku 50. let stále nejsme schopni zpracovávat, protože se týká nás samotných,“ vysvětlil Javůrek, proč považuje otevírání témat zločinů komunistického režimu za důležité.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
