Věznice v Kynšperku nad Ohří hledá firmy, které by využily odsouzené pro práci, a to jak mimo areál věznice, tak ve výrobních prostorách, které jsou přímo v areálu věznice. Kynšperská věznice se v poslední době potýká s výrazným poklesem zaměstnanosti svých vězňů. Nyní je zhruba 37 procent, což je vůbec nejméně ze všech věznic v Česku.
„Aktuálně jsme, co se týká zaměstnanosti, na asi 37 procentech, což je aktuálně asi 214 odsouzených. Moje představa nebo možná zbožné přání, je dostat se k hranici 50 procent, ne-li k 60 procent. V minulosti, před covidem, se podíl zaměstnaných pohyboval někde kolem 60 procent, v přepočtu asi 400 odsouzených," uvedl ředitel věznice Petr Popelář.
Ve věznici je nyní přes 700 odsouzených, velká většina z nich vykonává trest ve vysokém stupni zabezpečení. Věznice může nyní nabídnout asi 310 pracovníků. O práci mají zájem a to, že pracovat nemohou, je jedním z důvodů, proč vězni žádají o přeložení jinam.
Na poklesu zaměstnávání vězňů se v Kynšperku podepsaly události minulých tří let. Nejprve koronavirová pandemie, při které se zpřísnily podmínky pro pracující, ale firmy se také musely novým podmínkám i samy přizpůsobit. Na to firmy postihla energetická krize.
Kynšperká věznice leží jen nedaleko chebské průmyslové zóny, která zaměstnává tisíce lidí a stále hledá další. Na Chebsku je přitom vůbec nejnižší nezaměstnanost v Karlovarském kaji, kolem tří procent.
Část odsouzených v Kynšperku pracuje na stavbách, montují elektrovýrobky, pracují na obrábění dřeva nebo kovů. Je to ale stále málo. Přitom v areálu je čerstvě rekonstruovaná hala se třemi podlažími o ploše 400 metrů čtverečných, kterou si věznice sama pro zaměstnávání vězňů upravila za více než deset milionů korun.
Podle ředitele věznice Popeláře jsou podmínky pro zaměstnávání vězňů výhodné, pokud by firmy chtěly svůj provoz umístit přímo do vězeňských prostor, neplatí za nájem, ale jen za energie. Podstatně výhodnější je i zaměstnávání odsouzených, mzdové náklady jsou nižší, vězni nečerpají dovolenou nebo náhradu mzdy při omezení výroby, v případě pracovní neschopnosti hradí náklady věznice, která také může flexibilně počet zaměstnanců upravit podle potřeby.
Nízký podíl zaměstnaných je podle Popeláře špatný i z pohledu resocializace odsouzených. Pokud získají v době trestu pracovní návyky, ale i zkušenosti nebo praxi, jsou pak podstatně lépe uplatnitelní na trhu práce po svém propuštění.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
