Kriminalistický ústav v Praze pomáhá při vyšetřování zločinů po celé České republice. Vědci z různých oborů zkoumají stopy nalezené na místech činu, ať už jde o drogy, náboje nebo genetický materiál. Odhalují padělané podpisy, entomologové pomocí hmyzu určují dobu úmrtí, ze zvukových nahrávek zjistí, kde byly pořízeny.
„Stopy na místě činu zajistí speciálně vyškolený kriminalistický technik, vyšetřovatel nám je doručí a my je v laboratořích zkoumáme. Sepíšeme znalecký posudek a ten odevzdáme vyšetřovateli, případně soudu. Naši experti také mohou jezdit do terénu na místo činu jako konzultanti,“ popsala Hradilová.
Jednou z prvních specializací, které se začali pražští kriminalisté věnovat, byla daktyloskopie. Zkoumá otisky dlaní, prstů na rukou, chodidlech a prstech na nohou, liniemi, které má každý člověk na světě jedinečné a ani jednovaječná dvojčata je nemají identické. První sbírku v roce 1903 založil František Protiwenský a o pět let později ji věnoval pražskému policejnímu ředitelství.
Vědcům neujdou ani stopy zanechané obuví, dopravními prostředky, bosými nohami nebo dalšími částmi lidského těla. Mohou tak identifikovat předměty i osoby. Vyčtou z nich pohyb pachatele na místě činu, vlastnosti a pohybové schopnosti.
Experti na zviditelnění stop k tomu využívají špičkové přístroje, optické, fyzikální a chemické metody. Třeba bezkontaktní skener k dokumentaci a zkoumání stop nebo přístroje pracující s elektrostatickým nábojem pro zajištění prašných stop. Digitalizované stopy pak zkoumají pomocí grafických programů. Vzorky stop obuvi a podešví evidují ve sbírkách, vedou i databázi pneumatik, vozidel a dalších objektů.
Pokud pachatel popírá, že jsou boty, jejichž stopy na místě činu nalezli, jeho, jsou znalci z Kriminalistického schopni je přiřadit dokonce podle otisků jeho nohou v této obuvi.
Jaké nástroje a jak pachatelé použili, jaké stopy zanechali, to je náplň prácev oboru mechanoskopie. Odborníci používají nejmodernější technologie a pracují i s 3D zobrazováním.
Pokud je při zločinu použita střelná zbraň, přichází na řadu experti na balistiku. Ti zkoumají zbraně, vystřelené nábojnice a střely, účinky střelby na živé i neživé cíle a posuzují účinky střelby na tělo oběti. Podle stop na vystřelených nábojnicích jsou schopni ztotožnit použitou zbraň.
K tomu provádí experimenty například s měřením rychlosti střel, kde se používají optické, laserové a radarové měřící systémy a vysokorychlostní kamery.
Prvním technickým oborem ve službách policie byla kriminalistická fotografie. První snímek pořídili 14. října 1895 v Bartolomějské ulici, kdy si vyfotili zloděje Karla Štefela. Kromě dokumentace se tito experti zabývají také zkoumání fotografií a videozáznamů, analyzují nahrávky z kamer i televizního vysílání, ověřují originalitu a úpravy.
Mezi nejstarší odvětví patří kriminalistická biologie a antropologie. U materiálu živočišného původu, znalci určí, zda pochází od člověka, nebo zvířete. U lidské krve se zjistí krevní skupina a původ, u zvířecího materiálu se analyzují sliny, kosti, měkké tkáně, zuby nebo peří.
Součástí oboru je i entomologie, která pomocí přítomnosti hmyzu u těla stanoví, kdy člověk zemřel. Biologové zkoumají i rostliny související s trestnou činností. Trichologie se pak věnuje analýze vlasů a chlupů, osteologická expertíza se zase zabývá kostmi.
Grafické materiály zkoumají v rámci Kriminalistického ústavu už od roku 1958. Analyzují doklady a písemnosti, pravost platidel a písmo psacích strojů. K tomu používají mikroskop, plochý skener a videospektrální komparátor.
Chemici se ve svém oboru v Kriminalistickém ústavu věnují hlavně analýze drog, ať už přírodních, či syntetických. Zjišťují jejich složení, strukturu, označuji účinné látky v nich. Zkoumají i těkavé látky a rozpouštědla z ilegálních laboratoří.
Ani mikrostopy jako fragmenty vláken, nátěry nebo třeba povýbuchové zplodiny nesmí vědcům z Kriminalistického ústavu uniknout. Používají celou řadu přístrojů jako optické mikroskopy, digitální a komparační mikroskopy, systémy obrazové analýzy či zařízení pro měření indexu lomu skel.
Autory psaných textů nebo podpisů hledali na základě analýzy písma v Kriminalistickém ústavu už od jeho založení. Experti jsou schopni zjistit pravost podpisů nebo identifikovat pisatele. Texty zkoumají i po obsahové stránce, mohou profilovat autora porovnáváním několika textů.
Pracoviště zkoumání zvukových záznamů hlasu a řeči bylo založeno v Kriminalistickém ústavu v roce 1975. Na záznamu se jednak zaměřují na identifikaci mluvčího a zjištění údajů o něm, a také je zajímají vlastnosti záznamu, třeba kde byl pořízen. Používají k tomu softwarové programy a digitální záznamovou techniku.
DNA v laboratořích Kriminalistického ústavu analyzují od roku 1992, kdy byl v FBI vyškolen první znalec. Je to nejžádanější zkoumání v kriminalistice. Nejčastěji se zabývá biologickým materiálem lidského původu, na základě výsledků jsou pak experti schopni identifikovat osobu. Znalosti využívají i v týmu pro identifikaci obětí hromadného neštěstí.
V Kriminalistickém ústavu se uplatní i počítačoví experti. Tam zkoumají data a jejich nosiče, kromě počítačů a mobilních zařízení třeba skimmovací zařízení, odposlechy, GPS nebo trackery. Analyzují i nainstalovaný software, vyhledávají malware a zpřístupňují data z řídících jednotek motorových vozidel.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
