Počasí dnes6 °C, zítra6 °C
Sobota 20. dubna 2024  |  Svátek má Marcela
Bez reklam

Unikátní objev: Na relikviáři sv. Maura je i mytický ropuší kámen

Unikátní objev učinili odborníci při čištění relikviáře sv. Maura na zámku Bečov. Mezi kameny, které zdobí národní kulturní památku nesmírné hodnoty, objevili i takzvaný ropuší kámen. Odborná expertiza potvrdila, že nejde o minerál, ale opravdu o objekt, který byl v raném středověku opředen řadou mýtů. Paleontologové až v novověku zjistili, že ve skutečnosti jde zkamenělý zub druhohorní ryby.

Ropušího kamene si všimla Růžena Gregorová z Geologicko-paleontologického oddělení Moravského zemského muzea, která se ropušími kameny zabývá. Podle kastelána zámku a hradu Bečov Tomáše Wizovského byl objev dílem náhody. „Paní Gregorová sledovala záběry v televizi z ukládání ostatků do relikviáře sv. Maura a všimla si jednoho z kamenů, který relikviář zdobí. Hned druhý den se s námi spojila. Její domněnka se pak potvrdila,“ popsal Wizovský.

Jak řekla Gregorová, ve středověku, kdy ještě lidé neznali původ zkamenělin, nacházeli nejrůznější pozůstatky života z minulosti a hledali pro ně vysvětlení. Zuby pravěké ryby Scheenstia mají kulovitý tvar, protože byly uzpůsobeny k drcení vápenných schránek vodních živočichů. Zřejmě ale lidem připomínaly boule na hlavě ropuchy, a tak se vžila představa, že vznikají v hlavách starých ropuch.

Ropušímu kameni se ve středověku připisovaly léčivé účinky, měl také nositele chránit před jedy, podle pověr uměl jed detekovat a neutralizovat. Proto se ropuší kameny používaly v prstenech panovníků. Nález v Bečově je ale v mnoha ohledech významnější a podle Gregorové jde o senzaci. „V anglických sbírkách jsou zachovány prsteny, které obsahují ropuší kameny, ale nejstarší je ze 14. století a všechny ostatní jsou mladší, 16. nebo 17. století. V 18. století pak už tento mýtus odeznívá,“ popsala Gregorová.

Dva ropuší kameny zjistila Gregorová i na koruně, kterou byl v roce 1349 korunován Karel IV. v německých Cáchách králem Svaté říše římské. Nález na relikviáři v Bečově, který pochází z první čtvrtiny 13. století, je ale zatím nejstarším potvrzeným nálezem ropušího kamene.

Relikviář sv. Maura nyní prochází odborným čištěním, které provádí restaurátor Andrej Šumbera. Ten také po upozornění, že by jeden za kamenů mohl být ropuším kamenem, asi centimetrový objekt z výzdoby vyndal, aby mohl být podroben detailnímu zkoumání. Po otočení bylo pod mikroskopem jasně vidět, že nejde o přírodní minerál, ale o zub, který je zvenku obalen sklovinou a uvnitř má výduť. Po potvrzení byl ropuší kámen vrácen zpět mezi ostatní drahokamy na relikviáři.

Relikviář by měl být v listopadu opět představen veřejnosti, a to ve zcela nových prostorách. Místo zámku bude relikviář, uzamčený v asi nejbezpečnější vitríně v Česku, k vidění v Pluhovských domech nad zámkem. Doplní ho i nová expozice.

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Zámek Bečov

Štítky památky, archeologie, Bečov, relikviář sv. maura, objev, zámek, raný středověk, Moravské zemské muzeum, Svatá říše římská, Karel IV. Lucemburský, Česko, Andrej Šumbera, Cáchy

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Unikátní objev: Na relikviáři sv. Maura je i mytický ropuší kámen  |  Společnost  |  Zprávy  |  Karlovarská Drbna - zprávy z Karlových Varů a Karlovarského kraje

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.