pondělí 10. května 2021 Blažena

Dříve si lidé uměli masopust pořádně užít, jaké byly jejich zvyky?

Každý významný den v roce se v minulosti pojil s řadou tradic a pověr. Ani o masopustním úterý tomu nebylo jinak. Například na Chodovsku měl ráno hospodář několikrát povyskočit, aby měl dobrou úrodu. Ženy ten den zase nesměly vzít do rukou šití, jinak by drůbež přestala snášet vejce. Největší atrakcí však byl průvod masek, také on měl svá pevně daná pravidla.

Období masopustu začíná hned po svátku Tří králů a jeho konec připadá na Popeleční středu. Masopustní úterý pak můžeme bez nadsázky označit jako nejbláznivější den v roce. Zvláště na Chodovsku se lidé na tento slavný den připravovali týdny dopředu.

Stejně jako ke každému významnému dnu v roce, tak i k masopustnímu úterý se vázala řada pověr a tradic. Aby byla dobrá úroda lnu, měl ten den hned ráno hospodář několikrát vyskočit do výšky a hospodyně kvůli tomu samému měla omýt kolovrátek čistou vodou. Nesmělo se také vyšívat, zašívat, nebo plést – jinak by tím hospodyně zašily „Årschala“ (prdelky) drůbeži a ta by celý rok nesnášela vejce,“ popisuje chodovský historik Miloš Bělohlávek.

Velká pozornost se věnovala i úklidu domácnosti. Zatímco hospodyně utírala prach, hospodář svázal tři snopy, které pověsil na štít statku. To mělo stavení uchránit před blesky a požáry.

Největší atrakce? Průvod!

V historických dokumentech napříč republikou můžeme například nalézt seznam masek, které se v průvodu pravidelně objevovaly. Třeba bába s nůší, Žid, nebo ženich s nevěstou. Na Chodovsku se jeden z chlapců zhostil postavy Běžce, kdy měl utíkat před průvodem a ohlašovat jeho příchod.

„V čele samotného průvodu šel Hanswurst – v překladu Klobásový Honza. Měl černou špičatou čepici a v ruce držel rákosku, se kterou naháněl vesničany do průvodu. Poté šel vždy šašek Bojaz, který si vymýšlel básničky a popěvky o obyvatelích obce. Za šaškem šel medvěd – muž obalený ve slámě, kterého vedl na řetězu medvědář s bičem ozdobeným pentlemi. Pak už následovala řada různorodých masek a postav. Turci, lovci, řezníci, kominíci, koně a lékaři. Společně tančili a za velkého povyku obcházeli celé město,“ vyjmenovává historik.

K bujarému veselí patří i tancovačky a těch bylo všude plno. Dovádělo se v hospodách, na návsích či náměstí nebo v samotných domácnostech.

„Den předem bylo tančení vyhrazeno jen sezdaným párům. Ale o masopustním úterý tančili všichni a především mládež,“ podotýká historik.

Celodenní oslavy vrcholily obřadem pochování basy. Ta symbolizovala právě tanec. Na márách ji lidé nesli vesnicí až k rybníku či potoku, kde ji vhodili do vody.

„Na Mariánskolázeňsku se basa symbolicky spálila. Často u toho v některých vesnicích kraje asistoval i muž v masce smrti, který symbolizoval končící zimu. Po pochování basy zahrála muzika poslední slavnostní fanfáru a přesně o půlnoci přišel ponocný, nebo rychtář a ohlásil začátek postní doby,“ dodal Bělohlávek.

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto ilustrace Adolfa Kašpara z r.1910

Štítky historie, oslavy, masopust, tradice, Chodov, Karlovarský kraj

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.