pátek 7. srpna 2020 Lada

Skládkování zvoní hrana. Odpad se má využívat, shodují se odborníci

Zkuste si tipnout, jaké procento odpadu vyprodukovaného v tuzemsku končí na skládkách bez dalšího využití. Deset, dvacet nebo dokonce třicet procent? Málokdo by hádal, že je to téměř padesát procent. Zbylých pětatřicet procent najde využití díky recyklaci (mnohdy mimo území EU) a jen sedmnáct procent je opětovně energeticky využito například na vytápění nebo výrobu elektřiny. Směrnice EU přitom už za pár let budou požadovat radikální změnu tohoto poměru. Bez dalších zařízení pro energetické využití odpadu, kterým se zkráceně říká ZEVO, to ale nepůjde.

Konec skládkování odpadu se posune o šest let na rok 2030, jak navrhla vláda v novém zákonu o odpadech. Kratší prodloužení, které požadoval hospodářský výbor dolní komory i někteří další poslanci, sněmovní výbor pro životní prostředí překvapivě nedoporučil. Oproti vládnímu návrhu navíc mírnějšími parametry v nastavení tzv. třídicí slevy a faktickým snížením poplatků za ukládání odpadů, tento výbor poslanecké sněmovny navíc přispěl k dalšímu zakonzervování neutěšeného stavu skládkování v České republice. Zákon o odpadech je projednáván ve třetím čtení a konečnou podobu určí poslanci zřejmě v polovině září.

V současnosti jsou v tuzemsku pouze čtyři taková zařízení, což je v porovnání s jinými zeměmi Evropské unie výrazně pod průměrem. Zařízení pro využití odpadu najdete v Praze Malešicích, Liberci, Brně a Plzni. O výstavbě dalšího se uvažuje například v Českých Budějovicích.  

Právě městská teplárna v jihočeské metropoli, jež dodává teplo a teplou vodu do 29 tisíc domácností a 215 firem ve městě, chce využívat místní obnovitelné zdroje energie. Energeticky využitelných odpadů se v jižních Čechách ročně vyprodukuje přes 300 tisíc tun. Teplárna vedle ZEVO také plánuje, že bude využívat dřevní štěpku v novém kotli, vzniknout by také mohlo úložiště energie, které v kombinaci se stávajícími turbínami vytvoří městu zálohu pro případný blackout.

„ZEVO Vráto bude tvořit integrující prvek budoucího systému nakládání s odpady v kraji. Přispěje ke splnění evropských cílů v oblasti odpadářství i energetiky. Budějovice jsou přirozeným středem regionu a je zde logický potenciál pro celoroční využití vyrobených energií,“ vysvětluje předseda představenstva teplárny Václav Král.

Švýcarský vzor

Přitom ZEVO mají také jinde v Evropské unii svou nezastupitelnou roli. Vyrobí teplo pro 15 milionů domácností a elektrickou energii pro 17 milionů domácností. Navíc komunální odpad obsahuje více než 70 procent uhlíku, který nemá fosilní původ, a jeho spalování tudíž nepřispívá k oteplování planety.

Všeobecným trendem je omezit v co největší míře skládky odpadu a šetřit přírodní zdroje. V řadě evropských států, jako například v Německu (96 fungujících ZEVO), Rakousku (11 fungujících ZEVO), Švýcarsku (30 fungujících ZEVO), Francii (126 fungujících ZEVO) a dalších, platí již několik let zákaz skládkování neupraveného komunálního odpadu a většina odpadu se energeticky využívá. Nejdále je v tomto ohledu Švýcarsko. 


ZEVO v okolních zemích.

A zatímco v těchto zemích skládkování téměř neexistuje, v tuzemsku stále končí zahrabáno pod zemí zhruba 49 procent odpadu. Skládkovány jsou dokonce i odpady, které jsme pracně vytřídili v našich domácnostech či firmách. „Dlouhodobě jsme skládkováním nefér vůči ochraně klimatu - můžeme se vzdát uhelné energetiky, ale hnití bio složky skládkovaných odpadů vytváří obrovská kvanta skleníkových plynů,“ říká bývalý ministr životního prostředí Miloš Kužvart, který je dnes výkonným ředitelem České asociace oběhového hospodářství.

Skládkování podle něho s sebou nese řadu negativních jevů. „Zápach ze skládek, stovky požárů ročně, ale i to, že ve skládkách prakticky nenávratně mizí hodnoty surovinové či energetické. Navíc každá sebelepší geobariéra jednou přestane fungovat a podloží stovek současných využívaných skládek odpadů se stane díky pronikání toxických skládkových vod jakýmsi chemickým reaktorem, ze kterého pitnou vodu neudělá ani zázrak,“ dodal.

Zatím sice platí, že v Česku nebude možné skládkovat od roku 2024, ministerstvo životního prostředí ale připouští posun na rok 2030. 

Nejpřísnější podmínky pro využití odpadů

Kolem výstavby nových zařízení pro využití odpadů koluje podle Kužvarta také spousta polopravd a mýtů, které nejsou podloženy objektivními informacemi a praktickou zkušeností. „V současnosti je nejčastějším mýtem, že exhalace budou znamenat významné ohrožení životního prostředí a zdraví občanů. Skutečnost je však výrazně jiná, moderní ZEVO má ke svému provozu stanoveny velmi náročné podmínky a jejich naplňování podléhá přísné kontrole“ doplnil Kužvart.

Řada zemí navíc chápe výstavbu ZEVO jako architektonickou příležitost. Například vídeňské zařízení Spittelau projektoval známý umělec a architekt Friedensreich Hundertwasser. Dánský architekt Erick van Egeraat zase projektoval ZEVO v Roskilde. I mnohé další stavby po celém světě jsou z tohoto pohledu pojaty výjimečně a často přitahují pozornost domácích obyvatel i zahraničních návštěvníků. Za všechny jmenujme například zařízení v dánské Kodani.

ZEVO nebo sjezdovka?

Země, kde je nejvyšší hora třikrát menší než český Říp, má svou historicky první sjezdovku. Vznikla v roce 2019 na kodaňském předměstí, na střeše nového ZEVO Amager Bakke (bakke = dánsky kopec). Budova vysoká 85 metrů dodává teplo pro zhruba 150 tisíc domácností a má vedle sjezdovky také kouřostroj i místo na svatby.

Toto řešení navrhlo studio BIG a je mimořádnou ukázkou toho, že architektura nemusí podléhat jen jedné funkci. Ekologická budova, která je jen čtyři kilometry od centra, má kromě spalovny a sjezdovky také teplárnu, elektrárnu, stezku pro pěší a horolezeckou stěnu. Kodaň doufá, že se díky tomuto projektu napojenému na systém centrálního zásobování obyvatel teplem a chladem stane prvním uhlíkově neutrálním městem na světě.

Na příkladu obdobných kapacit v Praze, Brně, Liberci i Plzni je vidět, že ZEVO může být vybudováno prakticky kdekoli, aniž by škodilo svému okolí. „Není vhodné ZEVO stavět na zelené louce daleko od civilizace, protože do takového zařízení je nutné na větší vzdálenost dovážet odpad a problematické je i využití tepla, které není efektivní transportovat na velké vzdálenosti,“ shrnul projektový manažer Institutu cirkulární ekonomiky Petr Novotný a uzavřel: „Odpady lze tedy považovat i za zdroj energie a využít je jako náhradu za uhlí nebo zemní plyn. Odpady jsou lokálně dostupný zdroj, který je z velké části obnovitelný. Pokud dojde k transformaci energetického zdroje spalujícího uhlí na ZEVO, může dojít ke zlepšení emisní situace v dané oblasti, jelikož ZEVO musí splnit přísnější emisní limity než stávající kotle na fosilní paliva a z pohledu celého regionu dojde k omezení dopravní zátěže – trasa odpadu nepovede na skládky, ale do ZEVO a navíc nebude nutné dovážet uhlí.“

Vybudování dalších takových zařízení napravuje český paradox, kdy na jednom konci vykopáváme ze země hnědé uhlí o slušné výhřevnosti a na jiném do ní sypeme komunální odpad o podobné výhřevnosti. Část pevných zbytků vzniklých spálením lze navíc využívat např. při výstavbě silniční infrastruktury a snížit tak těžbu stále vzácnějšího kamene a písku. Ani s tímto potenciálem se však v České republice dlouhodobě nedaří hospodařit.

Komentář k mýtům spojeným se ZEVO
Taková nejrozšířenější a nejvíce živená polopravda je, že výstavba nových zařízení na energetické využití odpadu půjde v České republice na úkor recyklace odpadu. Skutečnost je taková, že nová ZEVO využijí z naprosté většiny odpady, které by jinak skončily na skládce, nikoliv v recyklaci. V České republice posledních 30 let končí na skládkách každý rok cca 2,5 až 3 miliony tun komunálních odpadů a toto číslo se nedaří nijak snižovat. Skládkujeme téměř polovinu všech komunálních odpadů, což je výrazně nad průměrem zemí EU. Například v Německu putuje na skládky méně než procento komunálních odpadů a stejně tomu je v mnoha dalších zemích západní Evropy.

Abychom mohli odstoupit od skládkování, je nutné výrazně rozšířit recyklační kapacity a vytvořit vhodné tržní podmínky pro odbyt recyklátu. I když maximálně využijeme všechny dostupné technologické možnosti a ještě více proškolíme obyvatelstvo v oblasti třídění, pořád bude existovat odpad, který je pro další recyklaci nevhodný. Takového odpadu je v současné době většina. Jedná se například o znečištěné odpady, jako jsou obaly se zbytky jídel, výrobky složené z více druhů materiálu, výrobky z materiálu, které neumíme, nebo se nevyplatí recyklovat apod. Dále při samotné recyklaci vzniká odpad při čištění materiálu, který vstupuje do recyklace. Odpadem je také recyklát, který je kvůli nežádoucím příměsím a degradaci opakovaně recyklovaného materiálu dále nepoužitelný. Nemůžeme recyklovat ani hygienické a zdravotní ochranné pomůcky a to zejména kvůli jejich infekčnosti, jak se ukázalo také při letošní pandemii nemoci Covid-19 .

Jednoduše řečeno, i když se budeme snažit sebevíce, vždy bude existovat určité množství odpadu, které není možné recyklovat a je nutné s ním naložit jinak. V hierarchii nakládání s odpadem je dalším stupněm po recyklaci energetické využití odpadu v ZEVO. V ZEVO z odpadu získáme alespoň energii, která může nahradit energii z fosilních paliv; z odpadu můžeme vytěžit také kovy a výsledná škvára bude do budoucna sloužit jako náhrada stavebního materiálu v liniových stavbách. ZEVO tedy není konkurence recyklace, je to její vhodný doplněk. ZEVO spíše ohrožuje budoucnost nesmyslného skládkování. Na tomto mýtu, že ZEVO je konkurence recyklace, je založen komunikační boj proti ZEVO ze strany těch, kterým vyhovuje aktuální stav založený na skládkování, používají hesla jako „recykluj, nespaluj“. Správně by se však mělo hlásat „recykluj, neskládkuj“. Každý další zmařený projekt ZEVO znamená další miliony tun odpadu pro skládky – a za to se vyplatí skládkařům bojovat.

Dalším mýtem jsou otázky škodlivosti spalin vycházejících ze ZEVO. Tato zařízení podléhají mnohem přísnější regulaci v oblasti emisí do ovzduší než jiné spalovací zdroje – například kotle na uhlí, plyn či biomasu. Emisní limity pro ZEVO jsou z těchto zařízení zdaleka nejpřísnější a pravidelně se zpřísňují. Moderní ZEVO tak běžně naleznete v širších centrech měst v mnoha státech Evropy.

autor komentáře: Petr Novotný, Projektový manažer Institutu cirkulární ekonomiky

Ohodnoť článek

Celkem hlasovalo0 čtenářů

Foto premiumsports.cz

Štítky ZEVO, teplárna, Kodaň, skládkování, EU

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.