Ze Šumavy až do Krušných hor. Rys Bardi překonal rekordní trasu dlouhou 160 kilometrů

Šumava je už dlouhé roky symbolem návratu velkých šelem do české přírody. Právě zde má nejsilnější zázemí česko-bavorsko-rakouská populace rysa ostrovida. Ochranáři sem v minulosti vypustili několik desítek rysů dovezených ze Slovenska. Dnes se odhaduje, že na Šumavě a v Pošumaví žijí desítky dospělých jedinců.

Právě odsud vyrazil i mladý samec Bardi. Narodil se na jaře 2024 v oblasti Hartmanic rysici Suryi jako jedno ze tří koťat. Společně s matkou a sourozenci zde žil téměř rok, než se mladí rysi vydali hledat vlastní teritorium.

„Letos v únoru se rys Bardi začal objevovat na fotopastech v Krušných horách, a to v širším okolí saského města Eibenstock a v přilehlých oblastech na naší straně hranice. Když jsme porovnávali fotografie německých kolegů s našimi, našli jsme shodu a mohli jsme potvrdit, že se jedná o rysa narozeného na Šumavě, který doputoval až tak daleko,“ vysvětlila Elisa Belotti, zooložka Správy NP Šumava.

Podle ochránců přírody přešel ze Šumavy až na německou stranu Krušných hor. Vzdušnou čarou urazil přibližně 160 kilometrů, skutečná trasa ale mohla být ještě výrazně delší. Odborníci jeho pohyb označují za nejdelší zdokumentovaný přesun rysa na našem území.

Bardi se může usadit v Sasku

Ukazuje se, že šumavská populace není izolovaná a mladí samci dokážou hledat nová území daleko za hranicemi svého rodiště. Právě podobné přesuny jsou zásadní pro přežití druhu v Evropě. Pokud by jednotlivé populace zůstaly oddělené, hrozilo by jejich genetické oslabení a postupný úbytek.

Cesta napříč republikou přitom nebyla vůbec jednoduchá. Rys musel překonat silnice, železniční tratě i hustě osídlenou krajinu. Ochranáři upozorňují, že právě doprava a pytláctví představují pro rysy největší nebezpečí.

 „Domníváme se, že se přesouval především lesnatým pásem podél západní hranice. Každopádně je malým zázrakem, že Bardi ve zdraví prošel celou Českou republikou z jihu na sever, protože rysům se stávají osudnými zejména frekventované silnice a železnice, ale také „neviditelné bariéry“ v podobě pytláctví,“ upozornila Josefa Krausová, terénní pracovnice Hnutí DUHA Šelmy.

Pokud se Bardi v okolí saského Eibenstocku usadí, mohl by pomoci posílit tamní nově vznikající populaci rysů. Sasko totiž v roce 2022 odstartovalo projekt RELynx Sasko, díky kterému bylo do přírody vypuštěno už sedm rysů, tři samice a čtyři samci. Jeden z nich ale později uhynul po střetu s automobilem.

 „Jisté je, že krajina Krušných hor nabízí rysům ideální prostředí – především dostatek kořisti v podobě srnčí a jelení zvěře a kompaktní lesnaté území, kde mohou rysové najít vhodné podmínky pro rozmnožování,“ doplnila Krausová.  

I pro jižní Čechy je to dobrá zpráva. Příběh rysa Bardiho ukazuje, jak důležitý je dlouhodobý monitoring šelem i spolupráce ochranářů, národních parků, lesníků, myslivců a veřejnosti. Právě díky sledování pohybu rysů mohou odborníci zjišťovat nejen stav populace, ale také mimořádné migrace na velké vzdálenosti.