Přemrzlý sníh na krušnohorských svazích zvyšuje riziko úrazů, říká horská služba

Podle metodika a horského záchranáře na Plešivci Stanislava Kabeše je jarní lyžování specifické. "S momentálními sněhovými podmínkami má spojitost určitý typ úrazů. Pokud jsou sjezdovky jako teď ledové, leží na nich pouze technický sníh, bývají užší a jejich kraje nejsou pokryté sněhem, tak tam často dochází k tomu, že má člověk na zmrzlé sjezdovce vyšší rychlost, uklouzne a vylétne mimo tu sjezdovku," řekl Kabeš. Úrazovost a počet výjezdů kopíruje podle něj návštěvnost areálu, která závisí na počasí, dni v týdnu nebo prázdninách.

Vyšší počet úrazů na Plešivci byl podle Kabeše také s čerstvým přírodním sněhem. "Spoustu lidí to překvapilo, sníh je příjemný, měkký, ale nejede jako technický sníh, který je tvrdý a upravený. Takže i pokud v zimě dva dny sněžilo, byla vyšší úrazovost," dodal Kabeš.

Počty výjezdů horských záchranářů v asi 200 kilometrů dlouhé oblasti Krušných hor jsou podle náčelníka Miroslava Račka velmi podobné jako v minulé sezoně. "Před rokem jsme evidovali 680 událostí a letos je to ke stejnému datu 690 událostí. Je poměrně zajímavé, že průběh je téměř stejný. Zhruba v 75 procentech případů vyjíždíme k událostem spojeným se sjezdovým lyžováním nebo snowboardingem," uvedl Račko. Přibližně ve třetině výjezdů spolupracuje horská služba se zdravotnickou záchrannou službou. Letos v zimě byla v 11 případech aktivována letecká záchranná služba, loni v zimě to bylo podle Račka devětkrát.

Nejvíce zimních úrazů řeší horští záchranáři podle náčelníka v okolí Božího Daru a na Klínovci, kde je největší skiareál Krušných hor a s ním spojený největší pohyb lidí. "Problémovou skupinu ale zatím netvoří skialpinisté, kterých díky vyšší oblibě tohoto sportu v posledních letech přibývá i v Krušných horách. Řešili jsme zatím pouze jeden případ poraněného skialpinisty," řekl Račko.

O jarních prázdninách vyjížděli horští záchranáři zhruba šedesátkrát až osmdesátkrát týdně. "Statisticky je asi třetina ze všech výjezdů ke zraněným zahraničním návštěvníkům hor, nejčastěji k Němcům nebo Nizozemcům," uvedl Račko. Čtvrtina z celkového počtu výjezdů jsou například technické pomoci, asistence při dopravních nehodách v horách, pátrací akce nebo úrazy pěších turistů.

V celých Krušných horách, od Kraslicka na západě až po Děčínský Sněžník na východě, slouží 15 stálých zaměstnanců horské služby zřizované ministerstvem pro místní rozvoj. Doplněni jsou asi 65 dobrovolníky. Na Plešivci, Klínovci a Bublavě funguje horská služba v jiném režimu v zimě a v jiném v létě, rozdíly jsou i mezi víkendy a všedními dny a mezi jednotlivými stanicemi. "Sedmidenní službu zajišťujeme na sedmi stanicích od Bublavy po Telnici a na dalších sedmi sloužíme i o víkendech, kdy je obecně na horách vyšší návštěvnost," dodal Račko.

V celém Česku má horská služba 120 stálých zaměstnanců a okolo tří stovek dobrovolníků.